Français escalade

7.8.
Den odjezdu. Vstávame před sedmou hodinou a vyražíme směr Hradec králové, kde máme sraz s Barčinou mamkou, která nás ještě dovybavila různýma dobrůtkama. Těsně po desáté přicházíme k autu a chceme vyrazit, jenže to by v tom byl háček, aby se nic neporouchalo opět. Sice to byla jen drobnost, ale dost důležitá. Vyhořela mi pojistka od zásuvky na zapalovač a v ní se zatavila zástrčka od ledničky, která nešla vydolovat žádným jiným způsobem než silou!!! A že nějakou mám. Pak následují různé improvizace a nákup pojistek v supermarketu a v 11 hodin konečně můžem vyrazit směr Francie. Cesta odsejpá celkem svižně, a řízky rychle v ledničce ubívaj! Někde za plzní mně předjede stříbrnej Peugot a zněj na mě máva jakasi osoba po chvilce se mi povede na ní zaostřit a on to Karl von Banhof, hned ukazuje ať zastavíme. Potom co pokecáme tak se pokračuje dál. Okolo 16. hodiny si dávam na hoďku pauzu kus za Norimberkem. V 17 vyražíme a jen co se rozjedem tak se na necelou hodinu zaseknem v koloně. V 22.30 sme na hranicích a projíždíme do Francie. Po chvilce sjíždíme z Dálnice aby sme ušetříli 37 éček. Cesta už neodsejpá tak rychle a často musíme stavět, jelikož navigace zlobí a ta ženská co vevnitř kecá mně furt navádí na dálnici. Po třetí hodině jsme 100 km před Lyonem a jdem si schrupnout.
8.8.
V 9 vyrážíme a už to máme za pár hodin snad. Cesta je v poho jen se výrazně oteplilo a kdesi v půlce Francie začne něco drhnout o silnici. Barča se zděsí, když ve výloze vidí, jak nám něco visí pod autem. Tak zastavim u penny marketu juknu tam a on to kryt od katalizatoru. Bez váhání ho utrhnu a hodim do popelnice, tohle vše viděl Francouzský stařík a nevěřícně kroutil hlavou tak dodrmolim"ITs OKei" a jedem. Okolo 16 dorážíme na místní parkoviště, které je poblíž Les Vignes, kde se potkávame s nějakymi Brňáky, kteří dnes odjíždí. Ty nám hned sdělí, že se tu jsou problémy se spaním a že otravují Policajti. Vzhledem k tomu, že jsem dost unavenej a je mi to fuk, tak to neřeším. Když přijedou, tak nás vyhoděj, ale mi spíme zde.("Naštestí pro nás za celej pobyt zde nás vyhoděj pouze jednou") Lehce se rozkoukáme a razíme k vodě. Ta je průzračná a má nádhernou modrou barvu,tak neváhám a skáču do ní. Chvilku se zde povalujem a odpočívame, kdyžto najenou slyšíme Čecháčky. Zvednu hlavu a oni to Šifrovi, kteří sem přijeli na 5 dní.Pak už jen zajet koupit průvodce za 21 éček. Je to taková malá knížečka i Zbiroh je větší. Potom večír se potkáváme s místním bejvalím Norským námořníkem, opilcem a super týpkem Harrym, který má těhotnou kočku "LIK LIK" Večír uleháme a těšíme se na zítřejší lezení.

9.8.
První noc strávená v našem kempru a je to pohoda spí se tu jak doma v postýlce. Nasnídáme se a razíme se pokusit o lezení. První oblast jakou zde okusíme je Canyon, kde jsou spíše lehčí cesty. Ani nehledáme a dorážíme po 10 minutách na místo. Hned se pouštíme do lezení a docela to jde Ikdyž je moc horko a klasa tu není z těch nejmekčích. Hned po lezení následuje super koupačka, s kterou si tu budem zpříjemňovat pobyt. Večír debaty u stolu a pák se mi podaří přežehlit autem náš vařič i s bombou. Naštěstí máme dva vařiče. Potom už následuje jen příjemný spánek v mým mini campru.

10.8.
Druhej den razíme brzo ráno lízt než začne péct slunce. Pro dnešek jsme zvoli oblast Zebra. Nepouštíme se do nějakých velkých čísel, ale spíš nalejzáme metry. Barča si tam šoupne na OS 35 metrovou cestičku a já se pak pustím do nádhernýho 7a po hraně, který mi suprově sedne. Na poledne se přesouváme k vodě, kde se celej den cachtáme. Sluníčko tu peče jako sviň a vyždímalo z nás veškerou energie a tak večír se lízt nejde a my jdem spát brzo.








11.8.
Dneska následuje Rest day, a tak co jinýho dělat než se válet u řeky. Potom chutný oběd a hurá zase k řece, kde postávíme impozatní dílo. na naší soukromí pláži sme si udělali obří hráz. Večír uleháme něco po desatý. Jediný, co nás ruší, jsou otravný mouchy, kterých tu je hafo. ( a Šifrovo chrápání,který se rozléhá po celým parkovišti- B.)
12.8.
Ráno se vydáváme do oblasti, kterou jsme si už vyhlídli včera, jmenuje se Club Haus, tam přelézame skoro vše a valíme k řece. Večír návrat zpět do této oblasti, dolezem zbytek a ještě si stihnem dát dvě cesty v sektoru Holands kde se pouštím do 7B který má 20 metrů a já od dvanáctého necvaknu dvě jištění, pač sem magor a blbě se koukám. Takže Barča trne hrůzou, když pod řetězem dělám jeden nepříjemnej kříž, ale přece jsem kluk z hor a lezu na Zbirohu, tak proč bych padal.

13.8.
Ráno razíme do další oblast kde se nám velmi líbí a sil ubývá, jelikož je zde opravdu hic. poté se vydáváme k řece a večír máme naplanovanou oblast La navire. Na rozlez si dáváme 6b+ v kterym bojuju, jak v 7b abych ho dal Os, jelikoz u před poslední expresky je mocný skok a pak luxusní dolez rajbákem. Barča se při lezení parádně práskla do kolene, který se jí pak krásně zbarvilo a tak uvažujem, že zejtra bude zase Reast day.







14.8.
A taky, že je. Vyrážíme na výlet do Millau, kde si dáváme pořádnou zmrzlinu, pošlem pohledy dom, aby sme to měli z krku a pak si dem koupit bagetu do super marketu. Navečír razíme zpět do kopců a hurá k řece.















15.8.
Dnes si opět dáváme takovej poloviční Rest day, jelikož Barču bolí prst a tak vyrážíme na doporučení našich brněnských kolegu 500 metrů po proudu, kde by měla být hluboká tůň se skálou nad ní a kde by se měl dát provozovat Watter bouldering. Když tam dorazíme sem uplně nadšenej hned skáču do vody a hurá nahoru. Po chvilce dávám nějaky cesty a suprově si ze shora zaskáču. To se nelíbi moc Barče, že prej je to nebezpečný (taky že je, já se o něj nebudu starat až
bude na vozejku!!! B.), ale když sem okukoval jaká tu je hloubka tak bych řekl, že hodně přes 3 metry. Po návratu na parkáč se rozhodnem vyrazit na výlet po proudu, na tak zvanou autoturistiku ujedem něco málo přes 30 km, ale zato si dáme supr zmrzlinu v nějaký vesničce, kterých je tu zde po břehu spoustu. Dnes nám odjedou Šifrovi a my tu zustanem z čechů sami, nepočítam teda Moraváky :D
16.8.
Dneska jsme se rozhodli vstát brzo a stihnout si zalízt než se udělá zase ten hroznej hic. A tak vyrážíme hledat oblast Shadock, po asi dvouch hodinách bloudění pustou divočinou začíname bejt silně zpruzelí a potrhaný od maliníku, kterých tu je všude dost! A tak začíname hledat cestu dolů. Volíme cestu rovnou za nosem a perem to dolů kudy to jde, sice to občas nejde, ale my se probijem. K autu dorážíme až okolo 12 a to už nemá cenu jit lízt, je teplo. Tak se razíme zase válet k řece. Po šestý když se ochladí a zaleze ten lutej puchejř pádíme lízt!



17.8.
Dnešní ráno se nám (Vášoj) nepodařilo uplně vstát a tak razíme pozdějc do Calmes vous, kde vylezem několik luxusnich 7a a 7A+ vetšinu OS. Pak se razíme najíst, umej a pro benzín do Millau. Na večír dorazej Budějovičáci a u nás tu je zase víc Čechů. Chvíli před 12. přijedou policajti a začnou prudit, tak razíme hromadně spat jinam
18.8.
Ráno se probouzíme s luxusním výhledem na celýúdolí. Jelikož jsme zase vstali pozdě, tak ranní lezení nestojí za nic a ta se zase vaříme pečeme a smažíme a nic kloudnýho nevylezem. Večír razíme lízt z brňákama, kde pokouším na flash nějaky 7B ale je to na mně moc dlouhy a padam v bouldřiku. Sem nasranej páč mam bandasky jak sviňa.
19.8.
Dneska Barča neleze (protože nemá co když dem do oblasti kde nic není !!!! B.) a razíme zase s brňákama ja pokouším další 7B ale zase to je na mne moc dlouhy má to víc jak 25 metru a to prostě v kuse neupadluju. Jinak jsou tam mrtě lehký kroky, sem lamer. Dopoledne sme byli zase v Millau na nákupech a koupili si super bagety a sejra. večír každodenní koupaní.


20.8.
Dneská volíme celodenní flákačku u vody s pořádným boulderingem nad ní! Je to paráda a taky sem si už konečněe pořádně umyl lezečky a že byli zasraný.









21.8.
Ráno razíme do Fíku, kde jde Barča pokusit OS 7a. Je to vytrvalostní lezení, cesta má 35 etrů a to už je kurva délka. Barča zdolá všechny těžký pasáže jako by se nechumelilo a potom se zasekne v jednom dynamku (kdybych aspon věděla že je to dynamko:) který né a né vyřešit. Bohužel ji tahle cesta nepustí. Tak do ní nastoupim ja a musim Barču pochválit pač ty kroky co se v nich prošla nebyli uplně zadarmo. dynámko se mi podaří vyřešit a už jen kousek, pak komin a hurá sem u štandu. Pak ještě razím se pokusit nalízt do 8a docela to jde prostoupím ho a nechám si ho až bude chladnějc. Večír razíme na super party do vesničky asi 20 km po proudu. Hrajou funky a je to super. Harry nás pohostí několika drinky a pak uleháme v naše campru.
22.8.
Ráno tu hodíme super snídani a razíme zevlit k vodě a ve stínu, večír jdu dát druhej pokus do 8a docela to jde, ale bouli za bouldrem, kde stači jeden krok a je hotovo prostě v tomhle teple neudržím a tak se na to vyseru. Dneska taky dorazila MOMO a skřejpci tak je nás tu vic a zase je větší sranda.












23.8.
Dneska je poslední den lezení v Tarnu. Zejtra razíme s Martinou z Brna do Montpelier, kde má na rok pronajetej byt, jelikož tu bude studovat. Ráno zevlime jdem si zaskákat do vody, pak si ještě zalezem a zabouldrujem nad vodou a jde se spát.














24.8.
Ráno balíme, loučíme se a hurá přes Millau do Montpelier. Jen co dorazime k Martině, dáváme si sprchu a koukáme na net. Je to pohoda si skoro po měsíci sednout na keramickou mísu a nebát se, že vám spadne hovno do boty! Pak nás Martina provede po městě, koupíme si super ledovou tříšť, kterou Barče málem sežrál nějakej bezdomovec. Barča si koupí super kalhoty, dáme znova sprchu a razíme směr moře do vesničky San Marino de la mer. Cesta uteče coby dub. Večír se projdem po krásným pobřeží a super městečku a razíme spát kus za město na nějaký odpočívadlo. Dneska je obzvlášť hic a vůbec nemůžem usnout.




25.8.
Rano se probouzíme poměrně brzo a po snídani razíme k moři, ktery je teplý a vubec neosvěží, jo a kdoby nevěděl, tak je taky prasecky slaný. Celý dopoledne se povalujem na pláži, pak si dáme oběd a hurá si vyfotit plameňáky a divoký koně, kterých tu je všude okolo spousta.Potom, co se dost nakocháme místní přírodou razíme pomalu směr Valence, kam má Barča dorazit na závody ve čtvrtek. Cestou se zastavujeme ve dvou starodávných městech Arles a Aviňonu, který byl dřív sídlem papežů !prej! Pak už jen jedem a hledáme, kde by se dalo spát, když už se blíží jedenáctá hodina, tak to prostě zakempíme před nějakym sup ermárketem a jeto. Uvaříme véču dáme partičku karet a zahrajem si dámu a jdem spát. Celou dobu tu kolem nás krouží security, co hlidá obchoďák a je nějaký v rozpacích z nás.
26.8.
Ráno se probouzíme, hodíme lehkou snídani a hurá směr Valance. Už to máme jen kousek a okolo oběda dorážíme na místo. Chvilku hledáme tu halu, kde se má zavodit, nakonec zjistíme, že jsme jezdili furt okolo ní. Jsme tu jako první z Čechů a tak razíme někam k vodě. Naneštestí tady neni, kde se vykoupat. Místní řeka je špinava a má dost silný proud. Tak si zde uvaříme a prozevlíme celý den.Pak se přemístíme na parkoviště před halu, kde budem až do pátka bydlet, okolo pátý dorážej Šifrovi a je tu zas veselo. No jak se to veme, ze starýho mně po hodině jeho mouder a bájných historek bolí hlava . Okolo desáté dorazí Skřejpci s Momo a vzbuděj nás. Jo a taky sem zapoměl, že nám dnes poprví za celou dobu zapršelo, ale byl to pořádnej slejvák.
27.8.
Ráno vstáváme brzo, jelikož Barča musí bejt v osm na zahajení závodů. Já celej den prosedim v hale, naštěstí je tu i na co koukat. Barča dneska zalezla celkem dobře. Večír jdem na uvítací ceremoniál a pak dáme lehkou večeři a hurá na pivo. Naštestí mně Barča zastavila, ať počkám až jaký to pivo bude a ochutnám nejřív od kluků. Martin si dal asi za 5.50E nějakou jakousi pivo limonádu v barvě moči. Ale nemá na skřejpky, to byli vetší gurmáni, ty si dali za 6E Černý pivo s příchutí kafe. Abych řekl pravdu, hodně sem děkoval Barče, že mně zarazila, nerad bych vyhodil 130 korun za pivo, co ani nedopiju.

28.8.
Dalši ráno zase sedím v hale a chodím se ochlazovat do šatny, kde jsou sprchy. Barče se to dneska nepovedlo, sklouzla ji noha a klesla o několik míst dolů. Je to škoda, tahle cesta sem si myslel, že by jí sedla. No ale dnes se nedařilo více čechům. Momo se povedlo u druhý presky udělat nohand, ale boužel si nevšimla, že tam je zakázaná zona a sundali jí dolu a tak sem utěšoval dvě smutný holky. S Barčou se rozhodujem, jestli si dnes neujedem aspoň část cesty do Jury. Nakonec teda vyrážíme. Dnes se mě povede ujet jen asi nejhorších 200km a sem unavenej, v jedenáct teda zaleháme na odpočívadle a jedem spát.



29.8.
Ráno vyrážíme a po 11. sme v Německu. Teď už to bude odsejpat, jelikož konečně pojedem po dálnici. Nasadim 130 a frčíme cestou si dáváme kdesi hodinouvou přestávku, tak sem usnul Barče na klíně. Na večír dorazíme do Jury a přemístíme se k Hasičárně.
30.8.
Ráno razíme lízt. Dáme pár cesty a je večer. Konečně se ochladilo. Barča vytáhla mikinu a ponožky a mně se už leze dobře. Večír jdem okouknout ještě na jednu oblast, ale nenajdem jí, jak už to v Juře občas chodí. A jelikož už nám došlo veškerý sladký a dneska sme nic nekoupili dostávám brutální absťák a musim si udělat apoň karamel. po chvilce je už hotovej a já jelikož sem dost netrpělivej člověk naněj poťukám prstem a on se na mně svině nalepí jak klíště a udělá mi obrovskej puchejř na prstě.





31.8.
Ráno razíme do oblasti, kde by mněli bejt pěkný 8- pro Barču a já tu chci zkusit 9. Nejprve se rozlezu v jedný 8-, kterou Barča pak dá luxusně na flash a dokonce sem ji snad poprvé v žívotě viděl lízt dynymicky! Pak se vrhám do další 8- zase dávam Os, ale rostrhnu si ten puchejř po včerejším mejdanu s karamelem a je po ptakách. Barča si dá tuhle 8- a já se ještě pokusim pověsit do tý 9. Bohužel ten prst bolí, jen se dotknu skály a tak to musíme zabalit...
1.9.
Ráno si zalezu v super oblasti, dám nějaky 8- což s tim mým popaleným prstem je docela výkon. Pak si v jedný cestě zazápasím s dravejma vačicema nebo co to bylo, ale kousalo to do klacku a vrčelo pořádně a měli na mne převahu svině, byli tři. Pak se najíme a rozhodnem se, že se přemístíme do Prahy k babičce. Cesta utíka jen máme problém, že mi zastavili kartu a že z ní nějak zmizeli 4000.(Mimochodem já sem taky lezla...kdyby to někoho zajímalo :)). To nám dost pokazí morálku na palubě a trošku se hádáme (ty se hádáš s mamkou!) a sme smutní. V sedm sme v Praze a vyběhávám věci ohledně těch peněz. Dneska to ještě já nevím, ale vám už teď povím, že to byla chyba a že nám všechno vratili do tejdne.
2.9.
Ráno razíme na Václavak a děláme si prohlidku po Praze. Odpolko lenošíme, koukáme na TV a jdem spát. Jo a taky zjišťujem, že náš Mireček má konečně holku, který před měsíicem vysklil zuby gumicukem (Má to ale vkus co)
3.9.
Ráno si pospíme, pak si dáme dobrej oběd a razíme směr Rokytnice. Cestou se stavujem u Míry v nedvězí a razíme s ním na Panťák. Je to škoda, že bylo mokro a na jinej písek to nešlo, ale aspoň něco. Na panťáku si dám na rozlez nový VIIIc"Zadarmo na Hrad" a hned je z toho OS. Pak si dám ještě pár IX a Tělocvičnu všechno bez mága a kluci mi nádávaj, že jim to okloužu. Sám sem překvapenej, jak sem se ve Francii rozlezl, je to pohoda. (Byla to fakt pohoda, jen celou dobu pršelo, byla zima a dostala sem rýmu.) Večír konečně dorazíme domů, dostaneme supr jídlo, pusu od mamky a tatky a jdem si lehnout do měkoučký a čistý postýlky
4.9.
Ráno se povalujem celý dopoledne, pak se vydáme na procházku vykydáme auto a blíží se konec nádherných prázdnin. Snad nebyl ten článek moc nudnej. A omlouvám se ale bylo to zdlouhavé ho napsat a nebyla na to moc chuť chvílema
Schrnutí:
Za celou dobu jsme najeli 4576 km, na to byla potřeba 333,7 litru benzínu a spotřeba na 1OOkm vyšla 7,2litrů takže krása.