pátek 21. května 2010

Víkend v Tajnůstkově

Zatím nejlepší víkend z lezecké stránky roku 2010. V sobotu ráno nabíram Pavlika se Štěpindou na Malý Skále a razíme do Tajnůstkova, kde mám rozdělaný projekt z loňska + tam chci ještě přidělat nějaké nové směry. Nejprve pokácíme pár stromečků, co nám zasehují do projektu a já se navazuju a valím do míst, kde jsem si loni zavrtal a kam chci dát první kruh. Po chvilce tlučení a temováni je kruh usazenej a já můžu pokračovat v lezení. Zezačátku si myslím, že bude třeba dát ještě jeden kruh, ale pak se mi nějak podaří se hecout a dolezu tu hranku už bez kruhu. A vznikne nádherná cesta "Překližkoví dinosaur" za VIIb. Pod vrškem je lepší nepadat, jelikož hrozí podlaha. Jako další směr volíme jednu krásnou linku vlevo. Vysílám Pavla, aby dal první kruh. Jemu se ho podaří vyhnat pěkně vysoko. Poté se tam vystřídáme a já chci odlézt na vršek. Hned nad kruhem je svižné lezení za VIIc a tak tu máme novou cestu "Sexualní harašeni" + jednu variantu- odlez od prvního kruhu šikmo doleva do staré VII od Pepise s názvem"It´s OK, to be gay" za VIIb. Tři prváčky by pro dnešek stačily a tak razíme na Zbiroh na chalupu si něco ugrilovat a popít nějaké to vínečko. Ráno se domlouváme s Háčkem, aby dorazil, že půjdem zase do Tajnůstkova něco natlouct. My tam jsme dřív a tak stihnu udělat jednu cestu než dorazí zbytek výpravi. Nazvu jí "Cihložrout" za V. A pak už razíme na prvovýstup prvovýstupů, na Zmoklou věž údolní stěnou. Já vylezu zavrtat a namlátit první kruh, potom pouštím do akce Háčka, aby zkusil vyhnat ten druhý, co nejvýš, ale bohužel se mu nedaří udělat boulder nad prvním a tak mně zase pouští do akce. Mně se ho podaří udělat a dolezu do míste, kde jde sice skvělá smyčka, ale bohužel materiál zde je tak křehký, že bych do ní padat nechtěl. Tak se rozhodnem zde natlouct druhý kruh. Během chvilky je hotovo a teď už Háček může nastoupit a vyhnat ten třetí co nejvýš. A taky jak píšu tak se mu podaří ten kruh vyhnat až pod záverečnou stěnku na vrchol.
Z pod toho třetího kruhy bych nikomu nedoporučoval padat, jelikož tam šli jen dvě ne úplně tutové smyčky a pád by byl buď na zem nebo kousek nad ní! Potom Háček k sobě dobere Pavlika, kterýmu necháme slíznout onu Prvovýstupcovu omáčku a necháme ho odlézt na vršek. A vznikne nádherná routa "Údolní pařba" za VIIc(realně suškovskejch VIIIb). Nakonec ještě vznikne krásna "Original variante" za VII tyhle cesty. Potrženo shrnuto: za dva dny zmizelo 6 kruhu na 4 cesty a dvě varianty! Savana


Hungaria

Jednou takhle při telefonovaní s Mírou mi nabídne, jestli bych s ním nechtěl jet do Maďarska, že tam jede na služební cestu. Bez velikého váhání mu jasně a stručne odpovím, že chci! A tak Míra začne slídit po internetu a hledat skalní oblasti Maďarska. Podaří se mu najít jedna vápencová oblast nedaleko Budapeště, kam on razí na dva dny na pracovní školení. A tak už zbejvá jen poslední věc a to sehnat si k sobě spolulezce. Naštěstí to nebyla ani taková námaha a Pavlik přikejvne, že jede taky. Odjezd je jasný na neděli večír a návrat v úterý večír. My s Pavlikem ještě k tomu prolezeme celý víkend na Malý skále. V sobotu si vylezem asi 10 cest na Kalichu, z toho dáme druhý přelez jedné 18 let staré cesty. Večír si dáme grilovačku na Zbirohu u Jiřinů a druhý den razíme na Sušky. Zde dáme asi tři cesty a jedem si domů sbalit na velkej Salewa Hungari Trip. Večír naházíme už jen věci do Vivara a valíme. Cesta utíká rychle! Přespáváme kousek za Bratislavou a v ponděli ráno okolo desáté nás Míra vyhazuje. Pod onou oblastí! Čeká nás už jen 15 minut chůze panenskou přírodou. Míra nás opouští se slovy: " Tak snad to najdete a ty dva dny tu nebudete bloudit po lese". Ale my jsme kluci šikovný a na skály máme čuch. Po chvilce je nacházíme. Hned si postavíme stan, jelikož jsou zde časté deštové přehánky. Pak se zorientujeme v cestách a valíme lízt. Jenže co buch nechtěl a čert nám přál. Jak jsme blblci lezli celý víkend a já ještě asi tři dny v týdnu předtím, tak máme lehce prolezený prsty. A místní vápno je hodně drsné a kousavé. Zkouším si nějak 7c a dvě 7b+, ale bohužel kůže na prstech mi nedovoluje je přelízt na kusovku, asi jsem měkkěj :-( Odpoledne si hodíme s Pavlikem na sluníčku dvouhodinovího šlofíka a navečír razíme na průzkum okolím a hlavně nasbírat nějaké dřevo na večír.Večír si zapálíme pěknou vatru pod skálama, chvilku posedíme, pokecáme a razíme spát. Přes noc se přes nás přežene šílená průtrž deště a tak se bojíme, že ráno nepůjde skoro ani lézt. Naštěstí je to tu dost převislé a do té jedné cesty, na kterou máme dnes zálusk až na dva chyty nespadne ani kapička. Po pár marných nebo nadějných pokusech dorazí Míra. Vyleze si dvě cesty a my můžem vyrazit směr Čechy. Cesta domů proběhne vcelku vklidu až na to, že se nám v Maďarsku začne cvrdlikat v předovce a poté zní zmizí 6 převodový stupěň. A na pětku se dá jet pouze pod 130Km v hodině, jinak v tom šíleně rampluje. Naštěstí se mi podaří dořídit v pořádku domů a okolo jedné hodiny zaléhám do pelechu.

Duben: lehoučka rekapitulace

Duben byl měsíc deštivého počasí, ale přece jenom se podařilo někde něco povylízt a zavítat i na ten písek. Dokonce jsme se s Háčkem velkou náhodou vydali zalízt na Modřín. To mi takhle jednou ráno píše Háček sms ve smyslu, jestli nevymyslíme nějakou lumpárnu, tak mu odepíšu, ať se staví, že v tom nevidím problém. Když debatujeme u nás před barákem, tak se z protějšího baráku vyvalí Šatavis a vnukne nám nápad. Ať s nima vyrazíme na dva dny směr Modřín. Bez velkého váhaní na sebe s Háčkem juknem a řeknem jedem. Za dvě hodiny už stojíme na parkovišti pod skalami, kde je spoustu kaluží a brutální mokro. Šatavis nás ale uklidní, ať se nebojíme, že věže budou suchý! A tak balíme vercajk a valíme směr skály. Šatavis se pouští s Havlisem do nějakejch prváču a my se jdem rozlízt. Nejprve si vyberem na pohled krásnou cestu shodou okolnosti od Šatavise, když jsme v půlce, tak se dozvídáme, že to je IXb. Což na rozlez není ideální. Takže si pověsíme u 6. háku pytel a valíme dolů. Pokračujem směr Tisá a narážíme na krásnou věž. Jméno už si nepamatuju, ale vim, že si na ní vylezem nádherný klasický VIIb "Jížní střední cestu". V tý se krásně s Háčkem vystřídáme a valíme na něco dalšího. Večer se přesuneme do Tisé do hospody, kde posedíme pár hodin jako jediný štamgasti. Ráno se probouzíme se sluníčkem na terase před hospodou a valíme zase do skal. Šatavis a Havlis jdou něco tlouc a my valíme do Anglickýho parčíku. Zde vylezeme X cest. Přesný množství už nevím, přece jen je to dlouhá doba! :-D.

O pár dní později vyrážím s Barčou pokoušet nějaký ty bouldry, co jsem si vyhlídnul u Jizery. Zima je suprová, takže tření přeje, ale bohužel si v prvním bouldru během pár minutek roztrhu prst a tak s Barčou volíme ústup, jelikož druhý den jedeme směr Zbiroh a poté na otvíraní skaláku. V sobotu ráno mi volá Rockhans, jestli se k nám může připojit a jet s náma lízt. Tak se domluvíme na druhou hodinu, že vyrazíme. Na Zbirohu začnem nějakou novou VII od Pepise na Sněm, potom si dáme jeho starý VIIb "Štasný Jim" taktéž na Sněm. A razíme dál směr Šnek, kde máme sraz se Štěpindou a Pavlikem. Cestou ještě zkusím VIII na Adršpašský masiv od Špeka, ale pod druhým kruhem je moc vlhko a tak po pár odskokách volím ústup. U Šneka nás doběhne Háček se Žábou. Já si jdu s Pavlikem vylízt Sicilské klaní za VIII, pěkně na OS. A Háček mezitím vytáhne VIIb na Mušli. V tom se ale udělá Rockhansoj a Žáboj zle ze včerejší kalenice a volí ústup směr Rokytnice. My s Háčkem a Barčou ovšem nevyměknem a razíme na Otvíraní skaláku. Akce je to dle očekávaní vydařená, a proto si ráno jedem na koupák spravit žaludky česnečkou. Háčka zde necháme a rázíme s Barčou opět na Zbiroh. Barču nechám na louce se učit a valim do skal za Wattem. Ukážu mu pár místních skvostů a valíme domů. Barča odjíždí domů a já se chystám v týdnu jít navrtat pár dalších cest na Vodní kačku.






Padání 2010
Víkend potom vyražíme s Pavlikem na Padaní. Do auta sebou berem Matouše Pokornýho a Báru Kubatovou. Vyrážíme už v pátek navečír, aby jsme v sobotu nemuseli brzo vstavát. V sobotu se vydatně nasnídame, razíme se zaprezentovat a hurá do skal. Letošní Padaní vypadá vcelku vydařeně, šutry blízko u sebe, vysoký s nádherejma bouldrama a podaří se nám tu i několich těchto skvostných linek vylízt. A k tomu ještě vidět světovou elitu kosit bouldry, o kterých se mi ani nezdá!