Drábovna

V neděli ráno se probudím a jen co otevřu oči vidím, jak je venku krásně a že je ideální počasí na písek. No a tak volám Háčkoj, jestli někam nejdou a jestli nemůžu taky. Dohodneme se na 13. hodinu, že vyrazíme někam lízt. Já se ještě před lezením vydám na procházku a dorazím až nahoru ke Kraťasoj, abych řekl pravdu, docela se člověk nadře s těma berlema. Jen co dorazím, volá mamka, že už je u mě háček a tak akorát klukům řeknu servus a poprosím je, jestli mě hoděj k baráku. Rychle si ubalím sedák a jednu lezku(levou) a hurá nabrat Žábu a jede se. Cíl cesty je jasný. Drábovna. Za 45 minut jsme na Malý skále. Dáme si jedno startovní u tety Marty a hurá do věží. Nejhorší je, se na Drábovně orientovat. Je to jedno údolíčko vedle druhého. A berlema to je makačka, tam pobíhat. Po chvilce dorazíme k Máně, na kterou vylezeme super cestu „Východní stěna“ za VIIb. Háček se v tom docela projde, když chvilinku stepuje pod prvním, pak to jde vycvakat Žába, kterýmu nejdou kroky kolem prvního a pod prvním, ale taky to vyleze po chvilce. No a já se do toho pouštím s jednou nohou. Nástup je těžkej, malý chyty a blbý nohy, musím shybovat, ale ke kruhu se mi daří dolézt snadněji než klukům. Okolo kruhu je lehkej bouldřík, kde je potřeba použít obě nohy, ale Háček mi poradí, ať používám koleno a ono to jde. Když dolezu na vršek, jsem šťasnej jak blecha. Prohlížíme starou vrcholovou a libujeme si, jak je tu krásně a sem moc rád, že tahle oblast není profláklá jak ostatní. Důkazem je jeden zápis ve vrcholovce ročně, někdy i míň. Poté co slaníme, přesouváme se pod Balvánek, kde si kluci dají „Konvalinky“ od Binháků a Saláma. Mně z vrchu hoděj lano do cesty „Pivodová“ VI, kterou zdolám OS TR :D No a pro dnešek je to konec. Vydáme se pro mě 3 km dlouhou túru k autu a hurá k Poupom na jedno. Cestou se ještě stavíme u Luboše Kristanovýho, krále Kvakerů. A domluvíme se s nim na pondělní Drábovně, že ho po deváté nabereme a porazíme. U Poupů ještě naverbujeme Doubečka, předsedu oddílu a znalce Drábovny, aby se k nám zítra taky přidal. Dopijeme pivko a jde se spát. Já jsem vzhůru už od osmy a nemůžu se dočkat, dneska to bude velký a super akce!!! V devět je u mě Háček s předsedou a hurá do Sklenařic pro Luboše. Předseda s Háčkem si dají opět jedno startovní a jde se nato. Nejprve si dáme spáru na neznámý masiv. Spára od Hejtmoše za VI a podle Šoumena a Háčka je to nejhezčí spára v Českým Ráji a to je co říct. Háček nám zde zapózuje se svijanským lahváčem. Pak si to dáme všichni za ním a já zjistím, že se sádrou se nejlíp lezou spáry. Páč tam nahodíš ropuchen frogen a jedeš. Pak vyrazíme na velkou procházku a poznávačku po Drábovně. Cestou nalezneme tři nový věže a z toho jednu starou, na kterou se bohužel nevyškrábu, ale kluci mají opět Savanu. Pak následuje přesun na vyhlídku, z které slaníme ke Zmýlené a dáme si na ní cestu „Pod slaněním“ za IV a hned z protější strany „Valdézová romance“ starou klasou VII namáhavé. Tahle VII byla opravdu namáhavá a to nejspíš i kdybych neměl sádru. S Haxonem jsme se shodli, že to bylo spíš tak VIIc. Luboš jak už je jeho zvykem přeleze několik věcí okolo sólo a je úplně spokojený. Pak mně vyšlou z kopce dolů na silnici, ať jdu k autu. Páč se ještě chtěj kouknout na poslední věž. Po rychlostní chůzi s berlema okolo Drábovny dorážím k autu a zde ještě půl hoďky čekám. Pak razíme všichni spokojení, špinavý a unavený domů. Jo a málem bych zapomněl cestou jsme si vyhlídli všichni super chaloupku, no podívejte se sami!!!!!!!!

Sádra

Ráno razím na kontrolu do Semil s tou nohou. Řídit auto jde akorát musím brzdit levou tak jedu opatrně ale přeci jen jedu. Po skončení prohlídky u doktora sestřička zvedne telefon a volá na sádrovnu. V tom se zarazím a říkám tomu doktoroj jako, že sádru nechci, že jsem přijel autem a to v sádře nepůjde řídit zpátky on se mně vysměje a pošle mě do dveří naproti. Hned jak si mně tam ten týpek položí a začne mě motat fáče na nohu volám Míroj, kterej má angínu a prosím ho jestli někoho nevezme a neodvezou mě do Rokytnice i s mým autem a když mu řeknu proč tak i přes telefon slyším jak kapičky jeho moči dopadají na zem. No jasný ucvrknul si smíchy, že jezdím s výronem autem a ještě k doktoroj. No to bylo jen tak pro pobavení. A jde s ní bouldrovat nebojte!

Pan Lorenzo aneb jedna stačí

Jak všichni víte včera jsem zkoušel skákat ze střechy a dopadlo to blbě. No a jelikož bylo potřeba dodělat tu střechu co je začatá tak vyrazil Háček s Markem, natírat a já sem si hral na toho pána co radí a blbě kecá. Ve 12 přijel Rockhans na kole a hodil mně pak autem do Semil na rengen, kde sem vyfásnul supr fofrhole a pádili jsem zpět pomoct, radit a kybicova. Okolo půl páté je skoro vše na třeno a na zejtřek zbívá opravdu jen kousek. A my razíme směr vražda, kde se dá jedno startovní. A pak hurá na Fakíra, kde se jde na počest narození malého Tošováka udělat prváč. Po chvilku tlučení a temovaní dorazí náhodou Špek kterej nás pobaví příhodama a jelikož jsme se snim od jara neviděli je o čem kecat. Tak se dohodnem, že dáme sraz u kazatelny a on zmizí. Mezitím se Háčkoj podaří utemovat kruh a vyběhnout nebo spíše vysoukat se na vršek, hned za ním to dá po chvilce i Rockhans, no a jelikož ja miluju prvovýstupy a nemůžu si tohle nechat ujít pouštím se do toho jen o jedné noze. Sám jsem překvapen když se mi daří dolézt a chytit vršek bez odsednutí. Ale bohužel pravačka mně chybí a sedám si do lana, naštěstí třetím pokusem udělat tenhle krok,ho dám a tu cestu celou skrokuju o třech končetinách z toho jednou chromou a druhou měkkou. A tak tedy vznikla cesta "Svatý Vojta" jelikož Tošovská za svobodna byla Svatá a hlavně je tu teď ten Papež a někjak se ten název hodí. Pak už je hodinka rozmluv u vraždy se Špekem a hurá k Poupom popřát Tošoj!!!!

KLIK NA OBRÁZEK

Mimo mísu

Abych to shrnul o víkendu se nám mladý nadějný Semiláček kofoláček Pavlik omylem podříznul a je proto mimo mísu. V neděli se Míra nachladí kdesi v Klokočkách a když k němu v pondělí ráno dorazím naložím veškéré načiní co bude potřeba na natřeni střechy. On vyleze upocenej a smutnej. A povída:" ja nikam nejdu jsem ti psal ve tři rano, že mám horečky a nikam nemůžu", takže další člověk mimo mísu. No a tak razím s Milánkem nainstalovat střešní okno kousek od Sedmihorek nějakým pošukům. No a hned jak to doděláme razíme k Milánkoj do oblasti jménem Žehrov. Po malém posilnění zlatou vodou razíme do skal nejprve je nařadě na Mikulášuv masiv narovnat cestu "NUK NUK" která s útěkěm doprava je za VII. Ke druhýmu kruhu od kterého nastáva lehký traverz doleva do zeleně, dolezu vpoho relativně. A od něj se pokouším to prát dale vlhkou plitkou trhlinkou ale poslední krok na vršek nejde a nejde několikrát to tam operu a pak se nato vyprdnu. RP to bude minVIIIc.
Poté se přesouváme pod Tramspký hrad na kterj si dáme cestu "Tanečni"VII. Tahle cesta je opravdu zajímava nejenže je opravdu solivá a lámavá, taky totálně zasrana mechem. Na nástupu se mi podari urvat si 4kilovej chyt primo na ksicht a vznikne mi z toho parádni boule a malej monokl. Potom chvilku stepuju pod kruhem a nakonec se mi daří dopstat se pod výlezovou hlavičku kde volám přítele na laně o pomoc. A styl přelezu téhle cest RPQ(ruka po kruhu). Pak si dáme svižný boulder od Kubi Fričoviho "Košilela" za IV docela svižní. No a už jen hurá dom. Na zejtřek se mi podařilo sehnat spolupracovníka tak uvidíme jak to půjde. Dnes ráno razím s Markem na střechu a odpolko je domluvený lezení na kalichu to ještě ovšem netušim co se dnes bude dít. Nátírat jde celkem rychle a tak si libuju kolik bude času ještě na lezení ale ouhle při posledních pár metrech nátěru zjistim, že tou věci co natíram "štětka" se ji řika ale ne ta do postele co si naberete na E55 ale ta co jsem si před chvíli koupil v drogeri leží na zemi. No a jelikož jsem přece lezec a nějakej ten metřík seskočim vyprdnu se tedy na žebřík a hop a letím dolu. No jo ale ona ta trava nebyla ještě úplně suchá a hlavně tam byl kopeček a tomu kopečku se nelíbil ani trochu můj kotník a tak díky kopečku do hodiny kotník otekl jako sviňa. Nepodařilo se mi to rozchodit a tak sme vyrazili na výlet do nemocnice. A proto mimo mísu. Jelikož v tomto článku není o lezení nic pořádnýho.

Blbý počasí a neb výlet s Mírou

Na včerejšek sem byl domluvenej s Mírou, že mě pomůže natřít jednu střechu v Koberovech a pak jsme se měli vrhnout dolízt dva projekty na zbirohu. Ale jak už to bejvá přez noc se ta obloha zechcala a chcala i ráno takže jsme s Mírou byli od 6 hodin po půl hoďkách vzhůru a domlouvli jse jestli to uschne ta střecha nebo ne. Kolem desátý volá Míra, že unich jsou střechy suchý. Mě se to moc nezdálá ale přece jen sem hodil žebřík na střechu a vyrazil směr Nedvězi. Ve vysokym chcalo jako sviňa ale furt sem se ukůidňoval, že to je jen bouřkobej mrak. No ale když sem dorazil do semil a stale pršelo bylo mi jasny, že to nepujde natřít ani náhodou. Tak vymejšlíme s Mírou nahradní plan. V hlavach se nám zrodil nápad vyrazit na výprodej do Mamutu. Po chvilce tam dorážíme ale zas tak zázračný ceny tam nemaj. Jediný co pořídíme jsou lezky za 400 kila takoví spiš botasky a hlavně kvakerky s odpruženou patou ale dobry a Míra si ještě koupí baťoch za slušnou cenu. Pak už jen návrh zmí strany a to jet se kouknout k Milankoj na jeho oblast(Žehrov). Po chvilce jsem tam a razíme do skal "jen na procházku" prvni věžička který si všimnem je Šamna a tak neodoláme a dáme si "N.C" za II k mýmu překvapení je ta cesta z 66. Tak se uklidnim, že kvaky se dělali, dělaj a dělat budou. Pak si vyběhnu na Oranžoví masiv zase "N.C" tentokrát za I. S mírou pokoukáváme po novích směrech a že by jich tu šlo! Přitom narazíme na Ivanku do který zasunem obě ruce a otevřem v žábu a vylezem si krásnou cetu"N.C" I. Pak následuje návštěva u Milánka kam pokaždý přivedu někoho novýho. A razíme otestovat noví botky na Panťák. Kde si dáme klasický kolečko zjistíme že boty nestojej v dirkách ale na lišty a rajbák ujdou. Jediný co že vypadaj z dálky jak botasky. Pak už razíme oba dom M9ra jde volat NIkče a já Barče tak sbohem a snad se umoudří počasí.

Malá chyba

Je tu článek o Francie ale nějak se vloudila chyba a je až pod článkem Exkuce!

Exekuce

Je čtvtek a já razím směr Koberovi, kde mi Nedory dohodil natřít nějakou střechu, tak se teším, že bude konečně co dělat! Ve tři to tam zapíchnu a razím za klukama do Železnýho brodu, kde s nima mám sraz. Jelikož jsem od toho broušení špinavej jako prase skočim si hodit rychlou koupel do Jizery a hurá na Zbiroh. Na programu je dolízt starý projekt, který se nachází na Krchovským masivu. Jedná se o krásnou hranu přes jeden kruh s hlavním bouldrem těsně nad kruhem. Když tam dorázíme, ta cesta mně natolik uchvátí, že ukecám míru, aby mně do toho pustil jako prvního po chvilce se mne podaří hranka zdolat, pak už jen protlačit oblou polici a hurá, jsem na vršku a na Zbirohu vznikne nádherná cesta "Exekuce" za VIIb, určitě by si to do průvodce zasloužilo * . Potom se přesouváme na Oponu, kde jde nejprve Míra pokusit zajímavou spáru "Sobotní karneval VIIb", ale nedaří se mu, tak se jdu do toho vrhnout já. No a jediný, co se mi akorát tak podaří je metnout do smyčky, která se vytrhne a já se odporoučím na prdel mezi smrčky. A tak se přesunem o kousek dál, kde si vylezem "Železné brnění" za VIIc. Cesta je to krásná, ale vršek není pro nedomrdlí jako sem já. Pak se vydáme domů a já na dnešek nocuji u Mirečka. Míra jako správný hostitel nejprve otevře jednu flašku vína, co někde sebral mamině, ta v nás zmizí jakoby nic a tak příjde s tim, že má ještě jednu flašu, ale ta pry je pro Nikolu, co se mu vrací z Australie. Aniž bych ho nějak ukecával Míra šahne do skříně a už jsou zase sklenky plný. Něco po druhé hodině raní jdem ovínění spát.

Français escalade

7.8.
Den odjezdu. Vstávame před sedmou hodinou a vyražíme směr Hradec králové, kde máme sraz s Barčinou mamkou, která nás ještě dovybavila různýma dobrůtkama. Těsně po desáté přicházíme k autu a chceme vyrazit, jenže to by v tom byl háček, aby se nic neporouchalo opět. Sice to byla jen drobnost, ale dost důležitá. Vyhořela mi pojistka od zásuvky na zapalovač a v ní se zatavila zástrčka od ledničky, která nešla vydolovat žádným jiným způsobem než silou!!! A že nějakou mám. Pak následují různé improvizace a nákup pojistek v supermarketu a v 11 hodin konečně můžem vyrazit směr Francie. Cesta odsejpá celkem svižně, a řízky rychle v ledničce ubívaj! Někde za plzní mně předjede stříbrnej Peugot a zněj na mě máva jakasi osoba po chvilce se mi povede na ní zaostřit a on to Karl von Banhof, hned ukazuje ať zastavíme. Potom co pokecáme tak se pokračuje dál. Okolo 16. hodiny si dávam na hoďku pauzu kus za Norimberkem. V 17 vyražíme a jen co se rozjedem tak se na necelou hodinu zaseknem v koloně. V 22.30 sme na hranicích a projíždíme do Francie. Po chvilce sjíždíme z Dálnice aby sme ušetříli 37 éček. Cesta už neodsejpá tak rychle a často musíme stavět, jelikož navigace zlobí a ta ženská co vevnitř kecá mně furt navádí na dálnici. Po třetí hodině jsme 100 km před Lyonem a jdem si schrupnout.
8.8.
V 9 vyrážíme a už to máme za pár hodin snad. Cesta je v poho jen se výrazně oteplilo a kdesi v půlce Francie začne něco drhnout o silnici. Barča se zděsí, když ve výloze vidí, jak nám něco visí pod autem. Tak zastavim u penny marketu juknu tam a on to kryt od katalizatoru. Bez váhání ho utrhnu a hodim do popelnice, tohle vše viděl Francouzský stařík a nevěřícně kroutil hlavou tak dodrmolim"ITs OKei" a jedem. Okolo 16 dorážíme na místní parkoviště, které je poblíž Les Vignes, kde se potkávame s nějakymi Brňáky, kteří dnes odjíždí. Ty nám hned sdělí, že se tu jsou problémy se spaním a že otravují Policajti. Vzhledem k tomu, že jsem dost unavenej a je mi to fuk, tak to neřeším. Když přijedou, tak nás vyhoděj, ale mi spíme zde.("Naštestí pro nás za celej pobyt zde nás vyhoděj pouze jednou") Lehce se rozkoukáme a razíme k vodě. Ta je průzračná a má nádhernou modrou barvu,tak neváhám a skáču do ní. Chvilku se zde povalujem a odpočívame, kdyžto najenou slyšíme Čecháčky. Zvednu hlavu a oni to Šifrovi, kteří sem přijeli na 5 dní.Pak už jen zajet koupit průvodce za 21 éček. Je to taková malá knížečka i Zbiroh je větší. Potom večír se potkáváme s místním bejvalím Norským námořníkem, opilcem a super týpkem Harrym, který má těhotnou kočku "LIK LIK" Večír uleháme a těšíme se na zítřejší lezení.

9.8.
První noc strávená v našem kempru a je to pohoda spí se tu jak doma v postýlce. Nasnídáme se a razíme se pokusit o lezení. První oblast jakou zde okusíme je Canyon, kde jsou spíše lehčí cesty. Ani nehledáme a dorážíme po 10 minutách na místo. Hned se pouštíme do lezení a docela to jde Ikdyž je moc horko a klasa tu není z těch nejmekčích. Hned po lezení následuje super koupačka, s kterou si tu budem zpříjemňovat pobyt. Večír debaty u stolu a pák se mi podaří přežehlit autem náš vařič i s bombou. Naštěstí máme dva vařiče. Potom už následuje jen příjemný spánek v mým mini campru.

10.8.
Druhej den razíme brzo ráno lízt než začne péct slunce. Pro dnešek jsme zvoli oblast Zebra. Nepouštíme se do nějakých velkých čísel, ale spíš nalejzáme metry. Barča si tam šoupne na OS 35 metrovou cestičku a já se pak pustím do nádhernýho 7a po hraně, který mi suprově sedne. Na poledne se přesouváme k vodě, kde se celej den cachtáme. Sluníčko tu peče jako sviň a vyždímalo z nás veškerou energie a tak večír se lízt nejde a my jdem spát brzo.








11.8.
Dneska následuje Rest day, a tak co jinýho dělat než se válet u řeky. Potom chutný oběd a hurá zase k řece, kde postávíme impozatní dílo. na naší soukromí pláži sme si udělali obří hráz. Večír uleháme něco po desatý. Jediný, co nás ruší, jsou otravný mouchy, kterých tu je hafo. ( a Šifrovo chrápání,který se rozléhá po celým parkovišti- B.)
12.8.
Ráno se vydáváme do oblasti, kterou jsme si už vyhlídli včera, jmenuje se Club Haus, tam přelézame skoro vše a valíme k řece. Večír návrat zpět do této oblasti, dolezem zbytek a ještě si stihnem dát dvě cesty v sektoru Holands kde se pouštím do 7B který má 20 metrů a já od dvanáctého necvaknu dvě jištění, pač sem magor a blbě se koukám. Takže Barča trne hrůzou, když pod řetězem dělám jeden nepříjemnej kříž, ale přece jsem kluk z hor a lezu na Zbirohu, tak proč bych padal.

13.8.
Ráno razíme do další oblast kde se nám velmi líbí a sil ubývá, jelikož je zde opravdu hic. poté se vydáváme k řece a večír máme naplanovanou oblast La navire. Na rozlez si dáváme 6b+ v kterym bojuju, jak v 7b abych ho dal Os, jelikoz u před poslední expresky je mocný skok a pak luxusní dolez rajbákem. Barča se při lezení parádně práskla do kolene, který se jí pak krásně zbarvilo a tak uvažujem, že zejtra bude zase Reast day.







14.8.
A taky, že je. Vyrážíme na výlet do Millau, kde si dáváme pořádnou zmrzlinu, pošlem pohledy dom, aby sme to měli z krku a pak si dem koupit bagetu do super marketu. Navečír razíme zpět do kopců a hurá k řece.















15.8.
Dnes si opět dáváme takovej poloviční Rest day, jelikož Barču bolí prst a tak vyrážíme na doporučení našich brněnských kolegu 500 metrů po proudu, kde by měla být hluboká tůň se skálou nad ní a kde by se měl dát provozovat Watter bouldering. Když tam dorazíme sem uplně nadšenej hned skáču do vody a hurá nahoru. Po chvilce dávám nějaky cesty a suprově si ze shora zaskáču. To se nelíbi moc Barče, že prej je to nebezpečný (taky že je, já se o něj nebudu starat až
bude na vozejku!!! B.), ale když sem okukoval jaká tu je hloubka tak bych řekl, že hodně přes 3 metry. Po návratu na parkáč se rozhodnem vyrazit na výlet po proudu, na tak zvanou autoturistiku ujedem něco málo přes 30 km, ale zato si dáme supr zmrzlinu v nějaký vesničce, kterých je tu zde po břehu spoustu. Dnes nám odjedou Šifrovi a my tu zustanem z čechů sami, nepočítam teda Moraváky :D
16.8.
Dneska jsme se rozhodli vstát brzo a stihnout si zalízt než se udělá zase ten hroznej hic. A tak vyrážíme hledat oblast Shadock, po asi dvouch hodinách bloudění pustou divočinou začíname bejt silně zpruzelí a potrhaný od maliníku, kterých tu je všude dost! A tak začíname hledat cestu dolů. Volíme cestu rovnou za nosem a perem to dolů kudy to jde, sice to občas nejde, ale my se probijem. K autu dorážíme až okolo 12 a to už nemá cenu jit lízt, je teplo. Tak se razíme zase válet k řece. Po šestý když se ochladí a zaleze ten lutej puchejř pádíme lízt!



17.8.
Dnešní ráno se nám (Vášoj) nepodařilo uplně vstát a tak razíme pozdějc do Calmes vous, kde vylezem několik luxusnich 7a a 7A+ vetšinu OS. Pak se razíme najíst, umej a pro benzín do Millau. Na večír dorazej Budějovičáci a u nás tu je zase víc Čechů. Chvíli před 12. přijedou policajti a začnou prudit, tak razíme hromadně spat jinam
18.8.
Ráno se probouzíme s luxusním výhledem na celýúdolí. Jelikož jsme zase vstali pozdě, tak ranní lezení nestojí za nic a ta se zase vaříme pečeme a smažíme a nic kloudnýho nevylezem. Večír razíme lízt z brňákama, kde pokouším na flash nějaky 7B ale je to na mně moc dlouhy a padam v bouldřiku. Sem nasranej páč mam bandasky jak sviňa.
19.8.
Dneska Barča neleze (protože nemá co když dem do oblasti kde nic není !!!! B.) a razíme zase s brňákama ja pokouším další 7B ale zase to je na mne moc dlouhy má to víc jak 25 metru a to prostě v kuse neupadluju. Jinak jsou tam mrtě lehký kroky, sem lamer. Dopoledne sme byli zase v Millau na nákupech a koupili si super bagety a sejra. večír každodenní koupaní.


20.8.
Dneská volíme celodenní flákačku u vody s pořádným boulderingem nad ní! Je to paráda a taky sem si už konečněe pořádně umyl lezečky a že byli zasraný.









21.8.
Ráno razíme do Fíku, kde jde Barča pokusit OS 7a. Je to vytrvalostní lezení, cesta má 35 etrů a to už je kurva délka. Barča zdolá všechny těžký pasáže jako by se nechumelilo a potom se zasekne v jednom dynamku (kdybych aspon věděla že je to dynamko:) který né a né vyřešit. Bohužel ji tahle cesta nepustí. Tak do ní nastoupim ja a musim Barču pochválit pač ty kroky co se v nich prošla nebyli uplně zadarmo. dynámko se mi podaří vyřešit a už jen kousek, pak komin a hurá sem u štandu. Pak ještě razím se pokusit nalízt do 8a docela to jde prostoupím ho a nechám si ho až bude chladnějc. Večír razíme na super party do vesničky asi 20 km po proudu. Hrajou funky a je to super. Harry nás pohostí několika drinky a pak uleháme v naše campru.
22.8.
Ráno tu hodíme super snídani a razíme zevlit k vodě a ve stínu, večír jdu dát druhej pokus do 8a docela to jde, ale bouli za bouldrem, kde stači jeden krok a je hotovo prostě v tomhle teple neudržím a tak se na to vyseru. Dneska taky dorazila MOMO a skřejpci tak je nás tu vic a zase je větší sranda.












23.8.
Dneska je poslední den lezení v Tarnu. Zejtra razíme s Martinou z Brna do Montpelier, kde má na rok pronajetej byt, jelikož tu bude studovat. Ráno zevlime jdem si zaskákat do vody, pak si ještě zalezem a zabouldrujem nad vodou a jde se spát.














24.8.
Ráno balíme, loučíme se a hurá přes Millau do Montpelier. Jen co dorazime k Martině, dáváme si sprchu a koukáme na net. Je to pohoda si skoro po měsíci sednout na keramickou mísu a nebát se, že vám spadne hovno do boty! Pak nás Martina provede po městě, koupíme si super ledovou tříšť, kterou Barče málem sežrál nějakej bezdomovec. Barča si koupí super kalhoty, dáme znova sprchu a razíme směr moře do vesničky San Marino de la mer. Cesta uteče coby dub. Večír se projdem po krásným pobřeží a super městečku a razíme spát kus za město na nějaký odpočívadlo. Dneska je obzvlášť hic a vůbec nemůžem usnout.




25.8.
Rano se probouzíme poměrně brzo a po snídani razíme k moři, ktery je teplý a vubec neosvěží, jo a kdoby nevěděl, tak je taky prasecky slaný. Celý dopoledne se povalujem na pláži, pak si dáme oběd a hurá si vyfotit plameňáky a divoký koně, kterých tu je všude okolo spousta.Potom, co se dost nakocháme místní přírodou razíme pomalu směr Valence, kam má Barča dorazit na závody ve čtvrtek. Cestou se zastavujeme ve dvou starodávných městech Arles a Aviňonu, který byl dřív sídlem papežů !prej! Pak už jen jedem a hledáme, kde by se dalo spát, když už se blíží jedenáctá hodina, tak to prostě zakempíme před nějakym sup ermárketem a jeto. Uvaříme véču dáme partičku karet a zahrajem si dámu a jdem spát. Celou dobu tu kolem nás krouží security, co hlidá obchoďák a je nějaký v rozpacích z nás.
26.8.
Ráno se probouzíme, hodíme lehkou snídani a hurá směr Valance. Už to máme jen kousek a okolo oběda dorážíme na místo. Chvilku hledáme tu halu, kde se má zavodit, nakonec zjistíme, že jsme jezdili furt okolo ní. Jsme tu jako první z Čechů a tak razíme někam k vodě. Naneštestí tady neni, kde se vykoupat. Místní řeka je špinava a má dost silný proud. Tak si zde uvaříme a prozevlíme celý den.Pak se přemístíme na parkoviště před halu, kde budem až do pátka bydlet, okolo pátý dorážej Šifrovi a je tu zas veselo. No jak se to veme, ze starýho mně po hodině jeho mouder a bájných historek bolí hlava . Okolo desáté dorazí Skřejpci s Momo a vzbuděj nás. Jo a taky sem zapoměl, že nám dnes poprví za celou dobu zapršelo, ale byl to pořádnej slejvák.
27.8.
Ráno vstáváme brzo, jelikož Barča musí bejt v osm na zahajení závodů. Já celej den prosedim v hale, naštěstí je tu i na co koukat. Barča dneska zalezla celkem dobře. Večír jdem na uvítací ceremoniál a pak dáme lehkou večeři a hurá na pivo. Naštestí mně Barča zastavila, ať počkám až jaký to pivo bude a ochutnám nejřív od kluků. Martin si dal asi za 5.50E nějakou jakousi pivo limonádu v barvě moči. Ale nemá na skřejpky, to byli vetší gurmáni, ty si dali za 6E Černý pivo s příchutí kafe. Abych řekl pravdu, hodně sem děkoval Barče, že mně zarazila, nerad bych vyhodil 130 korun za pivo, co ani nedopiju.

28.8.
Dalši ráno zase sedím v hale a chodím se ochlazovat do šatny, kde jsou sprchy. Barče se to dneska nepovedlo, sklouzla ji noha a klesla o několik míst dolů. Je to škoda, tahle cesta sem si myslel, že by jí sedla. No ale dnes se nedařilo více čechům. Momo se povedlo u druhý presky udělat nohand, ale boužel si nevšimla, že tam je zakázaná zona a sundali jí dolu a tak sem utěšoval dvě smutný holky. S Barčou se rozhodujem, jestli si dnes neujedem aspoň část cesty do Jury. Nakonec teda vyrážíme. Dnes se mě povede ujet jen asi nejhorších 200km a sem unavenej, v jedenáct teda zaleháme na odpočívadle a jedem spát.



29.8.
Ráno vyrážíme a po 11. sme v Německu. Teď už to bude odsejpat, jelikož konečně pojedem po dálnici. Nasadim 130 a frčíme cestou si dáváme kdesi hodinouvou přestávku, tak sem usnul Barče na klíně. Na večír dorazíme do Jury a přemístíme se k Hasičárně.
30.8.
Ráno razíme lízt. Dáme pár cesty a je večer. Konečně se ochladilo. Barča vytáhla mikinu a ponožky a mně se už leze dobře. Večír jdem okouknout ještě na jednu oblast, ale nenajdem jí, jak už to v Juře občas chodí. A jelikož už nám došlo veškerý sladký a dneska sme nic nekoupili dostávám brutální absťák a musim si udělat apoň karamel. po chvilce je už hotovej a já jelikož sem dost netrpělivej člověk naněj poťukám prstem a on se na mně svině nalepí jak klíště a udělá mi obrovskej puchejř na prstě.





31.8.
Ráno razíme do oblasti, kde by mněli bejt pěkný 8- pro Barču a já tu chci zkusit 9. Nejprve se rozlezu v jedný 8-, kterou Barča pak dá luxusně na flash a dokonce sem ji snad poprvé v žívotě viděl lízt dynymicky! Pak se vrhám do další 8- zase dávam Os, ale rostrhnu si ten puchejř po včerejším mejdanu s karamelem a je po ptakách. Barča si dá tuhle 8- a já se ještě pokusim pověsit do tý 9. Bohužel ten prst bolí, jen se dotknu skály a tak to musíme zabalit...
1.9.
Ráno si zalezu v super oblasti, dám nějaky 8- což s tim mým popaleným prstem je docela výkon. Pak si v jedný cestě zazápasím s dravejma vačicema nebo co to bylo, ale kousalo to do klacku a vrčelo pořádně a měli na mne převahu svině, byli tři. Pak se najíme a rozhodnem se, že se přemístíme do Prahy k babičce. Cesta utíka jen máme problém, že mi zastavili kartu a že z ní nějak zmizeli 4000.(Mimochodem já sem taky lezla...kdyby to někoho zajímalo :)). To nám dost pokazí morálku na palubě a trošku se hádáme (ty se hádáš s mamkou!) a sme smutní. V sedm sme v Praze a vyběhávám věci ohledně těch peněz. Dneska to ještě já nevím, ale vám už teď povím, že to byla chyba a že nám všechno vratili do tejdne.
2.9.
Ráno razíme na Václavak a děláme si prohlidku po Praze. Odpolko lenošíme, koukáme na TV a jdem spát. Jo a taky zjišťujem, že náš Mireček má konečně holku, který před měsíicem vysklil zuby gumicukem (Má to ale vkus co)
3.9.
Ráno si pospíme, pak si dáme dobrej oběd a razíme směr Rokytnice. Cestou se stavujem u Míry v nedvězí a razíme s ním na Panťák. Je to škoda, že bylo mokro a na jinej písek to nešlo, ale aspoň něco. Na panťáku si dám na rozlez nový VIIIc"Zadarmo na Hrad" a hned je z toho OS. Pak si dám ještě pár IX a Tělocvičnu všechno bez mága a kluci mi nádávaj, že jim to okloužu. Sám sem překvapenej, jak sem se ve Francii rozlezl, je to pohoda. (Byla to fakt pohoda, jen celou dobu pršelo, byla zima a dostala sem rýmu.) Večír konečně dorazíme domů, dostaneme supr jídlo, pusu od mamky a tatky a jdem si lehnout do měkoučký a čistý postýlky
4.9.
Ráno se povalujem celý dopoledne, pak se vydáme na procházku vykydáme auto a blíží se konec nádherných prázdnin. Snad nebyl ten článek moc nudnej. A omlouvám se ale bylo to zdlouhavé ho napsat a nebyla na to moc chuť chvílema
Schrnutí:
Za celou dobu jsme najeli 4576 km, na to byla potřeba 333,7 litru benzínu a spotřeba na 1OOkm vyšla 7,2litrů takže krása.