Dneska máme jet s Háčkem do Skaláku, kde se máme sejít s Dupalem a Kárlem von Banhofem :D . Odjezd z Rokytnice je plánován na 13. hodinu, ale kdo zná háčka ví, že to bude o chvilku pozdějc. Tak tedy v 13: 45 vyrážíme z Rokytnice a cestou ještě nabíráme Luboše Kristana ve Sklenařicích.
Před třetí dorážíme do Sedmihorek na koupák, kde dáváme jedno startovní a razíme do skal. První věž naší zastávky jsou Panny, kde se rozdělujem na dvě dvojky. První ve složení Luboš Kristan a Háček a druhou Žába a Já
. Luboš s Háčkem se pouštěji do "NC" za V, kterou kombinují u druhého kruhu prolezením díry do údolní stěny "Údolkou" za VII. Luboš si tam chvilku ponadává starým Kérkonošským nářečím. A pak cestu zdolává. My už dávno sedíme na veži, na kterou jsme vylezli "Pouťovou cestou za VIIb. Sluníčko do nás peče a tak nám nezbýva nic jiného než slanit a počkat na kluky dole ve stínu. Poté co slaněj i kluci,mi volá Honza Dupal, že tak za 15 minut se sejdem pod Taktovkou. Tak tedy pomalu schazíme dolu, kde chvilku čekáme na Honzu s Kárlem. Po krátkém pozdravení vyrážíme ke Sfinze, kde máme pro Honzu a Kárla výbornou cestu. Nejprve "NC a potom "Plátkovu cestu". Než kluci zdolají "NC-čko", Háček vyráží prostoupit "Plátkovu c." za VII a já "Egypstkou hranu" za VIIb.
Oba stoupáme najednou lehce nahoru, já kousek nad druhým, kde se obě cesty jakoby spojují, čekám až Háček vyleze pod hlavu, kde oba dobíráme své spolulezce Žábu a Luboše. Mezitím se Honza ocitá na předvrcholové hlavě, kam dobírá Kárla. Poté společně všichni sedíme na vrcholu a užívame si krás místní oblasti.
Mimochodem na tuto věž jsem vylez jako na první pískovcovou věž poprví v živote na jaře 2005 s Rockhansem a Robertem. Po slanění se domlouváme, jestli ještě něco dáme. Háček se se mnou vrhá na Cikánku cestou "Ani Úhoř" za VII, cesta je to krásná a nějakou tu žabku neboli ropuchen frogen tam taky dám. Po vylezení na temeno se díváme na Honzu s Kárlem, jak si dávají "Plátkovu c.". Po slanění už jen chvíli čekáme na kluky až slaní ze Sfingi. Poté vyrážíme směr koupák na onu zlatou životudárnou vodu. Pak už jen dabatujem s Kárlem o Salewě a vyrážíme domů. Abych upřímně řekl, moc se mi odtamtuď nechtělo. Nejradši bych tam zůstal v té pohádkové oblasti, která je lezcům zaslíbená! A jak už to chodí, zazvonil zvonec a pohádky je konec, milé děti.
Dneska máme jet s Háčkem do Skaláku, kde se máme sejít s Dupalem a Kárlem von Banhofem :D . Odjezd z Rokytnice je plánován na 13. hodinu, ale kdo zná háčka ví, že to bude o chvilku pozdějc. Tak tedy v 13: 45 vyrážíme z Rokytnice a cestou ještě nabíráme Luboše Kristana ve Sklenařicích.
Před třetí dorážíme do Sedmihorek na koupák, kde dáváme jedno startovní a razíme do skal. První věž naší zastávky jsou Panny, kde se rozdělujem na dvě dvojky. První ve složení Luboš Kristan a Háček a druhou Žába a Já
. Luboš s Háčkem se pouštěji do "NC" za V, kterou kombinují u druhého kruhu prolezením díry do údolní stěny "Údolkou" za VII. Luboš si tam chvilku ponadává starým Kérkonošským nářečím. A pak cestu zdolává. My už dávno sedíme na veži, na kterou jsme vylezli "Pouťovou cestou za VIIb. Sluníčko do nás peče a tak nám nezbýva nic jiného než slanit a počkat na kluky dole ve stínu. Poté co slaněj i kluci,mi volá Honza Dupal, že tak za 15 minut se sejdem pod Taktovkou. Tak tedy pomalu schazíme dolu, kde chvilku čekáme na Honzu s Kárlem. Po krátkém pozdravení vyrážíme ke Sfinze, kde máme pro Honzu a Kárla výbornou cestu. Nejprve "NC a potom "Plátkovu cestu". Než kluci zdolají "NC-čko", Háček vyráží prostoupit "Plátkovu c." za VII a já "Egypstkou hranu" za VIIb.
Oba stoupáme najednou lehce nahoru, já kousek nad druhým, kde se obě cesty jakoby spojují, čekám až Háček vyleze pod hlavu, kde oba dobíráme své spolulezce Žábu a Luboše. Mezitím se Honza ocitá na předvrcholové hlavě, kam dobírá Kárla. Poté společně všichni sedíme na vrcholu a užívame si krás místní oblasti.
Mimochodem na tuto věž jsem vylez jako na první pískovcovou věž poprví v živote na jaře 2005 s Rockhansem a Robertem. Po slanění se domlouváme, jestli ještě něco dáme. Háček se se mnou vrhá na Cikánku cestou "Ani Úhoř" za VII, cesta je to krásná a nějakou tu žabku neboli ropuchen frogen tam taky dám. Po vylezení na temeno se díváme na Honzu s Kárlem, jak si dávají "Plátkovu c.". Po slanění už jen chvíli čekáme na kluky až slaní ze Sfingi. Poté vyrážíme směr koupák na onu zlatou životudárnou vodu. Pak už jen dabatujem s Kárlem o Salewě a vyrážíme domů. Abych upřímně řekl, moc se mi odtamtuď nechtělo. Nejradši bych tam zůstal v té pohádkové oblasti, která je lezcům zaslíbená! A jak už to chodí, zazvonil zvonec a pohádky je konec, milé děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat