Dnes ráno se vrácím od Barči a zároveň i z výjezdu do Tater a na mobilu se mi ukazuje zpráva od Pavlika, jestli nepojedem lízt, že nemusí do školy. Očka se mi rozsvítí a koutky pusy utvářejí jakýsi úsměv. Hned mu volám zpět, že teda razíme a ať je za 30 minut připravenej! Jen ho naberu, rázíme do salewy pro mágo "co kdyby" a pak hned razíme do Betlémek. Oba tam máme lezeckou premiéru, tak si chcem dát něco lehčího. Vybírám krátkou cestu jménem "Na znak" za VI přes kruh. Nakonec to byl pořádnej boj, musel jsem tam dělat vše, co umím, jelikož to bylo dost zarostlí a malinko vlhký "což mám rád"
. Dobírám Pavlika, který v tom trošku bojuje, ale zdá se, že ho to baví. Poté vyrážíme na další věc a pro jistotu vybírám ještě něco lehčího a to "Náhorní spáry" za II na Větrnou skálu. Tohle dáváme lehce a rychle fičíme dólu na něco dalšího. Volba padla na zajímavou cestu přes dva kruhy z 65. roku jménem "Hladká cesta" za IV na Seveřana. Při slanění si všimnu hned za zády nádherné hranky, která je zakončená policí a nad ní je kruh. Jen co slaníme, pouštím se do toho po hrance.To je těžší než to vypadá, tak stoupám opatrně pod kruh. Pod ním nadávám, co to zas dělalo za dlouhána, že nejde cvaknout. Pak do něj párkrát metnu a rychle mně dojdou nervy. Stoupám na něj a pak ještě dva nepříjemný krůčky na vrchol. Při pohledu do vrcholovky se uklidním, jelikož za prví zjišťuju, že to je "Fifánova cesta" za VI se stávěním a druhé mé zjištění je, že jsme po tý hraně udělali variantu "Fifanka" VI-VII. Po slanění valíme k autu a přes malou zastávku u Vraždy razíme na Sušky pokusit o "Sabat" za IXb.
Jako první do něj nalézam ja k prvnímu pohoda a když drtím malou lištu nad ním, uklouznu a sedím. Poté už se mi to daří tak nějak dolízt. Cesta je to krásna, ale dlouhá a těsně u konce už necejtím v lezkách prsty. Na řadu jde Pavlik, kterého hodně potrápí lišta a poté ještě bouldřik u druhýho. Se slovy, že si to nechá na jindy, mně pouští do druhého pokusu, který je zdárný, ale na druhou stranu mě moc mrzí, že jsem to nedal na OS! Jelikož nám z těch pokusů řádně vyschlo v ústech. Dostávám nápad vyrazit na Kalich a cestou nabrat v zázračné studánce vodu. Pavlik nic nenamítá a tak vyrážíme. Po dostatečném osvěžení razíme do třetice jěště něco vylízt na Kalichu. Jako prvni razíme na Pohana kde dáváme normálku za II. Po chvilce sezení se vydávám na cestu dolů, ale po rychlém promyšlení radši skáču. Pavlik slyší velkou ránu a tak hned volá, co se děje. Já s úsměvem na tváři bežím pro foťák a přemlouvám ho, ať udělá to, co já a skočí z věže dolu. Pavlikoj se do toho moc nechce, ale nakonec skáče a fotka to je povedená. Nakonec posuďte sami.
Poté už jen razíme k Jeskyňce, kde zapytlím spáru jménem "Blek" za VII. Naštěstí se můžu vymluvit na to, že byla mokrá! A aby jsme den nezakončili pytlem, posílám Pavlika do cesty "Velká Pardubická" za V z dilny Z.Háka a V.Vančury. Pavlik ke kruhu vyléza v poho a když už je skoro na vršku, najednou ani nevím co se stalo, vidím jak nejdřív beží dolu po skále a ke konci už jede jen po prdeli. Oba se tomu smějem. Snažim se Pavlika ukecat na repete kvůli kameře, ale nedá se! Tak to rychle přeběhne
a já za ním. A jak už to bejvá, začína se stmívat a tím končí den dvou Pískařů.
Žádné komentáře:
Okomentovat