sobota 23. května 2009

Doba tě semele!!!


V pátek večír vyrážíme směr Sedmihorky ve složení Pavlik, Šťepinda, Honza a já. V Sedmihorkách na nás už čeká Háček s ženuškou a Kebulí. Předtím, než nás začal bavit Šoumen svým zpěvem, nás dokonale zabavil eine kleine Hák. Ať už pohazováním všeho, co leželo na stole, litím višňový šťávy do piva a následným přihozením perníčku. No a když to Šoumen spustil, tak sem zůstal v údivu, co všechno zvládne jeden člověk. Jeho texty byly jedinečný a neskutečný. No a jak už to bývá, muselo se něco pít, aby byl člověk uvolněnější!! Já se ujal dvou flaštiček bílého skvostného vínka a kluci se poprali s Rohozeckým skalákem. Doba nějak krásně plynula, Šoumen a jeho kapelka pohrávali a mi se krásně bavili. Zhruba ve tři ráno začala komedie s voláním operátorovi!!! Jediným problémem bylo, že neuměj ani polsky, ani španělsky a ani německy, což byla škoda. Pak se mi podařilo s operátorkou domluvit na nový telefon a jako bonus sem dostal internet na dva měsíce zdarma. Poté, když už všichni vytuhli, jsme vyrazili směr skály najít nějakou malou věžičku, aby jsme se zapsali do knížky. Nejprve se mi podařilo usnout ve spárce na lebku, když jsem vysel za žábu a poté na jakém si masivu v komínu!!!! Kluci semilští za mnou poletovali jak za světluškou. Protože sem dostal geniální nápad otočit čelovku dozadu, abych se jim neztratil. Po hodině běhání a kravení jsme unaveni a zjišťujeme že už je 5 ráno. Vyrážíme spát! Každý si ustýláme kde chceme a já mám nejlepší místo ze všech, posuďte sami. Po třech hodinkách spánku snídáme a kecáme na koupáku, kde taky vymýšlíme, co budem přes den provádět. Domluvili jsme se na lezení v Koberovech. Prý tam má být skála, podobná paňťáku, ale menší a víc převislá. V jedenáct dorážíme na místo a razíme lízt. Po příchodu pod skálu jsem mile překvapen, jak to tam vypadá zajímavě. Sice tam jsou jen tři cesty, z toho dvě hezký, ale stojí to za to. Po chvilce okukování a povalování vyrážím do akce, nastupuji do cesty "Psí Čumák" za IXb. To, že to je devina, jsem zjistil až doma. Sice jsem jí na kusovku nedal z důvodu lehké pijanské indispozice, ale byla lehčí než druhá cesta co jsme tam lezli, a to "Zelená Moc Nebere" za VIIIb, kde jsem několikrát hodil slušnou krysu z podvršku. Po krásném zalezení vyrážíme domů a strhaní, unavení a hladoví zaléháme do postele a snažíme se dospat včerejšek!! No a jedna rada do života: Dejte si bacha, ať vás doba nesemele!!!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat