V pátek ráno razíme ve složení Barča, Marek, druhá mamka a já směr Rakousko na závody Petzen Climbing Trophy. Jelikož to jsou pouze juniorské a dětské závody, nemůžu se účastnit, a proto na mě připadá role trenéra, svačináře a řidiče. Cesta tam je příjemná až na malé zdržení v Mikulově. Jak všichni víte, městská policie nesmí měřit radarem, aniž by tento měřený úsek neoznačila značkami. Pokaždé když tuhle značku vidím si říkám jaký debil by jí mohl přehlídnout a nechat se obodovat a pokutovat. Ale náhodou se mi to podařilo. Jedu si takhle 70sátkou, jelikož je povolena a hned za značkou 50 stojí dva stopaři, na které mávám, abych zpestřil zdlouhavou jízdu. Po asi 100 metrech stojí policista s plácačkou a zastavuje mně. Hned mi povídá že jsem jel 6O km/h v obci a tudíž mi uděluje pokutu a připisuje body. A pak se mě ještě zeptá, proč jsme nezpomalil, když jsme na toho policistu mával. On ten šmejd radarovej byl zalezlí v křáčí za billbordem a ještě ho kryli ti stopaři. Pak už bez problémů dojíždíme na místo, stavíme stan a hurá na první část závodů. Jako první máme
na řadě rychlost. Markovi se podaří dostat do semifinále, které ho čeká druhý den. Barča zrovna rychlost moc neumí, páč kdo jí zná ví, že je spíš vytrvalostní typ a že leze jako šneček
. Druhý den máme na řadě obtížnost, která se Markovi moc nepodařila, jelikož v první cestě uspěchal krok do malého bočáku a padá tři chyty pod topem. V druhé cestě, kterou měl podobnou s Barčou, leze krásně, ale nakonec doplatí na špatné postavení nohou a padá. Je z toho krásné 17. místo. Barča leze vyrovnaně a je nakonec v obtížnosti 9. Pak už jen Marek odleze rychlost a o pár setinek je 4tý. V neděli už nás čekají jen bouldry. První jde Barča, která dává dvě topky a několik zón. Celkem je 10. Poté nastupuje Marek, kterému se vcelku daří a zalézá na 15. místo.
Marek končí celkově 8. a Barča 10. Docela vydařené závody. Pak už jen sbalit stany a přesun směr Adlizgraben Po chvilce hledání a projížděním krkolomných serpentín, dorážíme okolo půl dvanácté na místo. Auto zaparkujeme přímo pod Monstrem. Marek a já uleháme ven a holky spí v autě. Ráno se probouzím jako první a vyrážím na průzkum. Většina dírek je zavlhlá a asi nepůjde moc lézt. Poté co se kolem prožene horda Nordikwalkistů a klapáním svých hůlek vzbudí zbytek posádky, si uvaříme super snídani. Já pak ošahám chyty v mém projektu a zjistím, že je nelezitelný
. Tak uvrtám Marka do nějaké 8-, kde padá pod druhým hákem, jelikož je to totálně zavlhlý až mokrý. Tak se to jdu pokusit já a padám až u štandu, jelikož nebyl jediný suchý chyt, kterým to cvaknout. Pak se už pouštím do „King Konga“ , kde padám u 4. expresky, jelikož z chytu vytekla voda. Proto volíme ústup do Čech s možnou zastávkou v Krase. Po hodinové zácpě v Brně, kde na konci dostáváme chlazený nápoj se už jen zastavujeme v Globusu, kde si kupujeme něco na zub a ochlazujeme se nanuky. Po 4. hodině dorážíme do Sloupu, kde přelezem nějakou 7 a pak pověsím jeden pytel a hurá do Letohradu.
Žádné komentáře:
Okomentovat