Jelikož už několi dní u nás panuje jakesi divné počasí, které se každý den po dvanacté hodině pomočí. A tím pádem nám zase znemožní lezení na našem písečku. Rozhodl jsem se emigrovat kousek za hranice na Polskou hrubozrnou žulu, která je odjištěna po metru a rychle schne. Proto dnes v odpoledních hodinách vyrážím směr Skářská Poreba. Sebou beru Barunku a mamču s taťkou na výlet. Skály jsou plně obležený polskými lezci, kteří si tady rozbalili gril a dělaj nám chutě. Nejprve se rozjlejzáme na zdejší krásne hrance.
Mezitím k nám dorazí mamča s taťkou, kteří si udělali krátký výlet po místních lesích.Jako druhou cestu si dáváme míň zajištěnou natahovačku s kejvajícím se asi 15ti kilogramovým blokem na vršku.
Poté následuje přesun pod lehčí cestu, kde se mi podaří donutit mamču do sedáku a lezeček a vysílám jí nahoru. Jde jí to krásně až na malé oděrky na rukách. Po chvilce přemlouvání a ukecávaní se mi podaří navlíct i taťku do sedáku, ale bouhužel lezečky mu jsou malé. Jelikož zde je obtížnejší nástup nepodaří se mu nastoupit v jeho botaskách, ale všichni víme, že to, že mu kloužou ty boty, byla spíš výmluva, jelikož můj milovaný taťulda má silu jak bejk a určo by to tam nějak vyrval, ale bojí se vejšek. Pak už si jen vybíhám jeden 7+ koutek, který je slušně zelenej a mokrej.
Naštěstí sem si na to za poslední dobu zvyknul a bez jakýchkoliv potíží jsem nahoře. Pak už jen cesta domů a je hotovo.
Žádné komentáře:
Okomentovat