pátek 21. května 2010

Hungaria

Jednou takhle při telefonovaní s Mírou mi nabídne, jestli bych s ním nechtěl jet do Maďarska, že tam jede na služební cestu. Bez velikého váhání mu jasně a stručne odpovím, že chci! A tak Míra začne slídit po internetu a hledat skalní oblasti Maďarska. Podaří se mu najít jedna vápencová oblast nedaleko Budapeště, kam on razí na dva dny na pracovní školení. A tak už zbejvá jen poslední věc a to sehnat si k sobě spolulezce. Naštěstí to nebyla ani taková námaha a Pavlik přikejvne, že jede taky. Odjezd je jasný na neděli večír a návrat v úterý večír. My s Pavlikem ještě k tomu prolezeme celý víkend na Malý skále. V sobotu si vylezem asi 10 cest na Kalichu, z toho dáme druhý přelez jedné 18 let staré cesty. Večír si dáme grilovačku na Zbirohu u Jiřinů a druhý den razíme na Sušky. Zde dáme asi tři cesty a jedem si domů sbalit na velkej Salewa Hungari Trip. Večír naházíme už jen věci do Vivara a valíme. Cesta utíká rychle! Přespáváme kousek za Bratislavou a v ponděli ráno okolo desáté nás Míra vyhazuje. Pod onou oblastí! Čeká nás už jen 15 minut chůze panenskou přírodou. Míra nás opouští se slovy: " Tak snad to najdete a ty dva dny tu nebudete bloudit po lese". Ale my jsme kluci šikovný a na skály máme čuch. Po chvilce je nacházíme. Hned si postavíme stan, jelikož jsou zde časté deštové přehánky. Pak se zorientujeme v cestách a valíme lízt. Jenže co buch nechtěl a čert nám přál. Jak jsme blblci lezli celý víkend a já ještě asi tři dny v týdnu předtím, tak máme lehce prolezený prsty. A místní vápno je hodně drsné a kousavé. Zkouším si nějak 7c a dvě 7b+, ale bohužel kůže na prstech mi nedovoluje je přelízt na kusovku, asi jsem měkkěj :-( Odpoledne si hodíme s Pavlikem na sluníčku dvouhodinovího šlofíka a navečír razíme na průzkum okolím a hlavně nasbírat nějaké dřevo na večír.Večír si zapálíme pěknou vatru pod skálama, chvilku posedíme, pokecáme a razíme spát. Přes noc se přes nás přežene šílená průtrž deště a tak se bojíme, že ráno nepůjde skoro ani lézt. Naštěstí je to tu dost převislé a do té jedné cesty, na kterou máme dnes zálusk až na dva chyty nespadne ani kapička. Po pár marných nebo nadějných pokusech dorazí Míra. Vyleze si dvě cesty a my můžem vyrazit směr Čechy. Cesta domů proběhne vcelku vklidu až na to, že se nám v Maďarsku začne cvrdlikat v předovce a poté zní zmizí 6 převodový stupěň. A na pětku se dá jet pouze pod 130Km v hodině, jinak v tom šíleně rampluje. Naštěstí se mi podaří dořídit v pořádku domů a okolo jedné hodiny zaléhám do pelechu.

Žádné komentáře:

Okomentovat