V uterý mi píše Míra, ze je ve středu v Liberci velkej výprodej jedný nejmenovaný outdoorový firmy (máme zakázáno o tom mluvit, bylo to jen pro zvaný:-) ). Ve středu vyzvedávám Pavlika hned u školy, pak Míru a razíme směr Liberec. Přijíždíme do Turnova, pěkne si zpomalíme na radaru, minule nas přesně tady předjel nejakej magor z Pardubic a pekně ho to blejsklo, haha. No a už jsme kousek před náměstím...před náma Daewoo Tico...před ním kousek stojící auto, já ho videl, ale řidička toho Tica ne...respektive dost pozdě. Pískačky a rána jak z děla.
Popis řidičky: alespoň tak jak jsme si stihli všimnouti. Stará paní..by voko mezi 65 a smrtí, na hlavě parádní baretek. Její první reakce když to naprala do toho auta? Vteřinu se nic nedělo a v zápětí se podívala do zpětného zrdcátka a srovnala si svůj baretek, kterí ji tim nárazem zřejmě sjel více do čela,než by chtěla. I když je nepěkné smáti se cizímu neštěstí, posádka našeho vozidla propadá v záchvat smíchu, to prostě nešlo. Radši to rychle objet a pryč, svědectví snad nebude potřeba. Jsme v Liberci, v GPSce máme napsané souřadnice místa výprodeje, které doma opsal Míra, pohoda. Navádí nás to dost za Liberec a je to divný, posílá nás to na lesní cestu s žlutou turistickou značkou, fakt offroad. Já mam ale rád takový terény a tak to tu nešetřim, i když je to dost divný, že by se tudy jelo k nějakýmu skladu. 3kilometry relíčko jak prase, jen štěrk,listí, obrovský rygoly na vodu, prohrabem se všude. Pak přichází i brod a za chvilku se ocitáme kdesi v lesích Jizerských hor. Míra hlásí, "jooo, tady jsem byl jednou na kole",
no super,ale tady to asi fakt nebude. Zato tu jsou parádní bouldry a tak si zapisujeme souřadnice s tim, že se sem někdy vrátíme na pořádný bouldering. Vracíme se tou samou cestou, Míra volá bráchoj, kterej upřesní adresu, která je nakonec stejne asi špatně. No prostě, po chvilce bloudění a pár telefonátech jsme na místě. Nakoupili jsme za slušný ceny, to jo. Takhle má vypadat výprodej. Např. já si koupil mikinku za 900,- která normálně stojí 2500,-, víc ale nesmi říct...pššššt:-) Pak už jen razíme do OC Nisa na pizzu a pak na Dlouháč na stěnu, zabušíme a jedeme dom. No dom..k Míroj, kde to teď sepisuju a kde dnes spím. Zejtra jdem na romantickou vycházku do Klokoček. Tak to byl zas den....
Popis řidičky: alespoň tak jak jsme si stihli všimnouti. Stará paní..by voko mezi 65 a smrtí, na hlavě parádní baretek. Její první reakce když to naprala do toho auta? Vteřinu se nic nedělo a v zápětí se podívala do zpětného zrdcátka a srovnala si svůj baretek, kterí ji tim nárazem zřejmě sjel více do čela,než by chtěla. I když je nepěkné smáti se cizímu neštěstí, posádka našeho vozidla propadá v záchvat smíchu, to prostě nešlo. Radši to rychle objet a pryč, svědectví snad nebude potřeba. Jsme v Liberci, v GPSce máme napsané souřadnice místa výprodeje, které doma opsal Míra, pohoda. Navádí nás to dost za Liberec a je to divný, posílá nás to na lesní cestu s žlutou turistickou značkou, fakt offroad. Já mam ale rád takový terény a tak to tu nešetřim, i když je to dost divný, že by se tudy jelo k nějakýmu skladu. 3kilometry relíčko jak prase, jen štěrk,listí, obrovský rygoly na vodu, prohrabem se všude. Pak přichází i brod a za chvilku se ocitáme kdesi v lesích Jizerských hor. Míra hlásí, "jooo, tady jsem byl jednou na kole",
no super,ale tady to asi fakt nebude. Zato tu jsou parádní bouldry a tak si zapisujeme souřadnice s tim, že se sem někdy vrátíme na pořádný bouldering. Vracíme se tou samou cestou, Míra volá bráchoj, kterej upřesní adresu, která je nakonec stejne asi špatně. No prostě, po chvilce bloudění a pár telefonátech jsme na místě. Nakoupili jsme za slušný ceny, to jo. Takhle má vypadat výprodej. Např. já si koupil mikinku za 900,- která normálně stojí 2500,-, víc ale nesmi říct...pššššt:-) Pak už jen razíme do OC Nisa na pizzu a pak na Dlouháč na stěnu, zabušíme a jedeme dom. No dom..k Míroj, kde to teď sepisuju a kde dnes spím. Zejtra jdem na romantickou vycházku do Klokoček. Tak to byl zas den....
Žádné komentáře:
Okomentovat