Po včerejším velkém výprodeji a polezení na Dlouháči, vykalení flašky vínka s Mírou jsme se rozhodli, že ráno vyrazíme směr Klokočí do jednoho údolí. Jen co vlezem do lesa začíná nás bolet za krkem jak furt čučíme po novejch směrech na který se na jaře vrhnem!! První si zadám smyčkou zadávačkou , údolní stěnku na Tajtrlíka. Naše další zadávací zastávka je u neznámého masivu kde si vyberu cestu středem stěny minimálně na 5 kruhů
a Míra hranu odemě. Zadáme smyčky a razíme dál cestou. Ještě zaberem dva směry a užíváme si hafo srandy. Kroutíme hlavou nad cestama který vytvořil jak řekl Míra "zabiječ směrů" alijas "Petr podlaha pod každým " neboli Špek. Člověk kolem těch jeho cest může chodit celej život a stejně se do nich neodváží a když tak to je sebevražda, jelikož k prvnímu vysoko, pod druhým podlaha, pod třetím kousek na zem a zvršku, no au lepší nepadat! No ale abych to shrnul je to tu nádherný, vysoký, rukou člověka takřka netknutý jednej kdo tu řádí je Špek a Pepis. No už aby bylo jaro tešim se až se údolím bude ozývat tlukot palice a mocné nadávaní prvovýstupců. Tak a rychle domů uvést se do nočního spánku a najaře ťuk ťuk.........
Žádné komentáře:
Okomentovat