Kite

Večír na diskošce v Bozkově se domluvíme s Nervem a Jířanem na tom, že si půjdem hrát s křidlem. Odpoledne okolo půl třetí máme sraz za Vysokým na křižovatce a hned se to rozbalí skoušíme se to učit ovládat a hrát si s tím bohužel fouká slabý vítr a tak na tom nejde vůbec kravit. A to jsem s sebou najivně táhnul lyže i když není snih:D. Když se začne stmívat dostanu chuť se aspoň trochu projet na lyžích a tak ukecám Jířana, aby mně přivázal za jeho auto a trošku mě potahal po louce. První jízda , lehce se bojím a jen tak opatrně smejkám tu trávu. Ale pak se hned rozjezdím a stříhám jeden oblouk za sebou podívejte se sami.

Vánoce po lezecku

Je 24.12 půl osmé ráno a já se deru z postele, skáču do auta a valim si to do Semil pro kluky. První kdo nastupuje je Vatrásek pak nabíram Pavla,Štěpindu a Míru. A je to jsme celá posádka tak hurá do Skaláku na mši a procházku po skalách. V 1O to začne mocným zařváním toho fousatýho horolezeckýho kněze pak smeknem, a on povídá cosi z bible. Zapalíme svíčku za zemřelé lezce pokecáme se známíma popřejem si krásný vánoce a hurá směr Zbiroh a štědrodenní výstup. Autem si zajedem pekně až pod hrad a valíme ke Kunhůtě bohužel, když k ní dorazíme zjistíme, že je celá pokrytá centimetrovou vrstvou ledu. A já si nechal ty nový pykle doma ach jo! Tak volíme nahradni plán a to, že si dáme normálku aspoň na Hradní věžičku, která je taky velice pokrytá ledem ale nějak se s tim poperem a jsme nahoře. Kde si pěkně dáme čajík, cukroví, pokecáme o sezoně, kolik jsme toho chtěli vylízt a zkusit a jak na to bylo málo času. A pa už hurá domů k rodině na věčeři a rychle trhat papír a hledat své dárky:)

Zimní hrátky a radovánky

Včera jsem měl chutě vyrazit do Semilskýho lomu na ledy a pozlobit nové cepíny, ale nějak se nepodařilo tam natéct vetší rampouchy a tak volíme náhradní plán procházka po Zbirohu a drobné skotačení s autem. Mám jeden nápad a to, že si vylezeme na Poradní normálkou, ale nějak se nám nedaří zdolat. V létě jinak primitivní rajbáček, který se teď v zimě změnil na brutální ledovou klouzačku. Dnes se mi dokonce urobila na podrážce lezeček ledová krusta. A začínám zjišťovat, že to nepůjde dolů Pavlik volí komínovou variantu, ale nedaří se ani jemu a tak zvolíme ústup v podobě Tarzaního skoku. Pak se chceme přesunout k Hrochoj a obhlídnout bouldrovou paseku, ale Štěpindoj se nedaří vyškrábat jeden kopeček a stále padá a padá:D. Chvilku si zablbnem u Hrocha a pak se jdem kouknout pod Myslivečka kde naleznem krásnou lajnu ihned bežíme pro košte , čistíme a připravujem na zejtřejší polezenici. Večír dáme pokr a hurá do hajan. Dnes ráno to vypadá s lezením zle nejprve hodně sneži a váháme jestli jet nebo ne. Potom nepustěj Štěpindu nýbrž musí vykonávat domácí práce:(. Ale nakonec se s veškerou výbavou nacházíme pod naším šutrem a zjištujem, že je to lechce vlhké a tak čistíme, plácáme a pudrujeme dětským zásypem. První pokus vypadá zajímavě ruce jedou jak po slyze ale já se nevzdávám a bojuji. Nakonec padám, zřejmě v klíčovém kroku pak jde na pokus Pavlik a poté se celý proces sušení pudrováni a plácání opakuje takhle to proběhne několikrát a, když už se zdá že to pustí začne dojit se sněhem a je po nadějích. Cestou do Semil se ještě stavujeme na krádež vanočního stroměčku jelikož byŠrejmovi jinak měli dárky pod nedořízlou špičkou smrčku od dědy. Ještě před odjezdem domů se zastavím v SBS trochu se doboldruju a razím dom užívat vánoční pohody a klidu.

Otevření mojí skialpové sezóny

Ve čtvrtek se dohaduju s Mírou, že vyrazíme na noční skialpy, přespíme na boudičce, dáme jedno, dvě piva na Dvoračkách a ráno si pěkně pochodíme po kopcích. Všechno to zní jako krásnej nápad.Ještě se to zlepšilo o to, že s náma vyrazil Háček kterej ale musel jet večír domů. Plán trasy nahoru máme jasnej: auto necháme u dolní lanovky a na pásech vyjdem nahoru na Lysou. Pak traverz do sedla a svezem se dolů na Dvoračky. Při sjezdu na Dvoračky si krásně zaskotačíme. Na Dvoračkách jen co si sednem tak před nás postavěj pivo a mi pijem vykládáme a pijem:D. Nějak se dostaneme k tématu Lezec.cz a Háček nahlasí panák rumu a prej, že mi musí něco říct:D ale o tom až příště. No nebudu sem moc psát jak to vypadalo na Dvoračkách jen si udělejte každej obrázek sám, víc vám napoví videa:D Jo a ráno z chození moc nebylo jelikož Háček mi omylem večír nebo ráno dle pohledu odvezl moje pásy a bylo poptákách tak volíme lyžovaní, ale z toho moc nebylo. Dvakrát jsme sjeli sjezdovku a byli zmrzlí jak psi hovínko tak jsme skočili do auta a mizeli spát a spali celej den:D.

MíraŠampon

Hledání prváčů Klokočí.

Po včerejším velkém výprodeji a polezení na Dlouháči, vykalení flašky vínka s Mírou jsme se rozhodli, že ráno vyrazíme směr Klokočí do jednoho údolí. Jen co vlezem do lesa začíná nás bolet za krkem jak furt čučíme po novejch směrech na který se na jaře vrhnem!! První si zadám smyčkou zadávačkou , údolní stěnku na Tajtrlíka. Naše další zadávací zastávka je u neznámého masivu kde si vyberu cestu středem stěny minimálně na 5 kruhů a Míra hranu odemě. Zadáme smyčky a razíme dál cestou. Ještě zaberem dva směry a užíváme si hafo srandy. Kroutíme hlavou nad cestama který vytvořil jak řekl Míra "zabiječ směrů" alijas "Petr podlaha pod každým " neboli Špek. Člověk kolem těch jeho cest může chodit celej život a stejně se do nich neodváží a když tak to je sebevražda, jelikož k prvnímu vysoko, pod druhým podlaha, pod třetím kousek na zem a zvršku, no au lepší nepadat! No ale abych to shrnul je to tu nádherný, vysoký, rukou člověka takřka netknutý jednej kdo tu řádí je Špek a Pepis. No už aby bylo jaro tešim se až se údolím bude ozývat tlukot palice a mocné nadávaní prvovýstupců. Tak a rychle domů uvést se do nočního spánku a najaře ťuk ťuk.........

Velkej výprodej!

V uterý mi píše Míra, ze je ve středu v Liberci velkej výprodej jedný nejmenovaný outdoorový firmy (máme zakázáno o tom mluvit, bylo to jen pro zvaný:-) ). Ve středu vyzvedávám Pavlika hned u školy, pak Míru a razíme směr Liberec. Přijíždíme do Turnova, pěkne si zpomalíme na radaru, minule nas přesně tady předjel nejakej magor z Pardubic a pekně ho to blejsklo, haha. No a už jsme kousek před náměstím...před náma Daewoo Tico...před ním kousek stojící auto, já ho videl, ale řidička toho Tica ne...respektive dost pozdě. Pískačky a rána jak z děla. Popis řidičky: alespoň tak jak jsme si stihli všimnouti. Stará paní..by voko mezi 65 a smrtí, na hlavě parádní baretek. Její první reakce když to naprala do toho auta? Vteřinu se nic nedělo a v zápětí se podívala do zpětného zrdcátka a srovnala si svůj baretek, kterí ji tim nárazem zřejmě sjel více do čela,než by chtěla. I když je nepěkné smáti se cizímu neštěstí, posádka našeho vozidla propadá v záchvat smíchu, to prostě nešlo. Radši to rychle objet a pryč, svědectví snad nebude potřeba. Jsme v Liberci, v GPSce máme napsané souřadnice místa výprodeje, které doma opsal Míra, pohoda. Navádí nás to dost za Liberec a je to divný, posílá nás to na lesní cestu s žlutou turistickou značkou, fakt offroad. Já mam ale rád takový terény a tak to tu nešetřim, i když je to dost divný, že by se tudy jelo k nějakýmu skladu. 3kilometry relíčko jak prase, jen štěrk,listí, obrovský rygoly na vodu, prohrabem se všude. Pak přichází i brod a za chvilku se ocitáme kdesi v lesích Jizerských hor. Míra hlásí, "jooo, tady jsem byl jednou na kole", no super,ale tady to asi fakt nebude. Zato tu jsou parádní bouldry a tak si zapisujeme souřadnice s tim, že se sem někdy vrátíme na pořádný bouldering. Vracíme se tou samou cestou, Míra volá bráchoj, kterej upřesní adresu, která je nakonec stejne asi špatně. No prostě, po chvilce bloudění a pár telefonátech jsme na místě. Nakoupili jsme za slušný ceny, to jo. Takhle má vypadat výprodej. Např. já si koupil mikinku za 900,- která normálně stojí 2500,-, víc ale nesmi říct...pššššt:-) Pak už jen razíme do OC Nisa na pizzu a pak na Dlouháč na stěnu, zabušíme a jedeme dom. No dom..k Míroj, kde to teď sepisuju a kde dnes spím. Zejtra jdem na romantickou vycházku do Klokoček. Tak to byl zas den....

Stáré vrcholovky

No a je to tu,dnes nám začalo sněžit a snad už nám hory,skály,lesy zakryje na pár měsiců bílá peřina. Jelikož se nudím tak jsem našel na bouldrovce staré poničené vrcholové knižky co kluci za své roky lezení nasbírali. No a tak se tu s váma s několika kouskama podělim. Nejstarší zápis co tu je, je z 69 ale nedokázal jsem přijít na to z jaké veže a jaké lokality! Je to dost zajímavé si pročítat zápisy staré několik desítek let. Číst ta jména známých i neznámých osobností pískařské hystorie!!! A představovat si jak asi vypadali ty všechny veže na které vedli dvě cesty a všude bylo spousta volných směrů!!! No nic až zas něco vyhrabu tak to jsem dám!!
Druhý nejstarší Muchova vež Kalich 1971 prví zápis poslední 1999
Zbiroh Dvoj veží totálně zničená
Nejstarší kousek.

Noční výstup na věž

Dnes se mi ozval nějakej týpek na můj izerát, kterej jsem si dal na lezce na prodej mích piklů. A tak jsem se sním domluvil, že se dnes sejdem a dlouháči a o si je ode mě koupí. Tak volám Pavlikoj, Štěpindoj a ještě dáme vědět Vatráskoj a razíme směr Dlouhý most trochu zabušit. Po třech hodinách a prodeji piklů razíme domů a mě cestou napadne super myšlenka, a to zastavit se na Zbirohu a dobýt Krále. Ale jěště před naším extrémním :-D výstupem se stavíme na Malý Skále v sokolovně, kluci si daj jedno Rohožský řezaný já pito a ještě do sebe kopnem klobásu z dvouma krajícema. Ve 22:00 jsme pod Králem vybavený dvěma čelovkama a jednou baterkou bez baterek, která stejně svíti. Rychle se navážu a lezu ke kruhu pohoda po lištičkách a dokonce suchejch!!! Od kruhu do dvojspáry kde střídáš žabky s pěstmi a klíčem na závěr ale čím vejš si a čím víc se blížím tomu kdybych vypadl tím je jistější, že bych dopadl na podlahu těsně před výlezem. Do podvrcholového sedla se už i docela bojím je to fakt nějaký slizký asi to bude tím, že celej den pršelo. ALe co vyhoupnu se navršek udělám štand a rychle dobírám Pavlika ten se tím projde jakoby nic i nějakou tu žábu vloží!(no je to kluk šiková ješte chvilku a stane se z maglajzisty klasik), pak se pouští do akce Vatrásek ale bohužel nedaří se mu po lištách nastoupit tak se odvazuje a pouští Štěpindu. Tomu to letos leze ostošest a tak je navrcholu cobydup. Na vrcholu se rychle zapíšem a hurá ke slaňáku. No ale to by nebyl Štěpinda kdyby něco nepoprděl."Ten vůl mi s úsměvem řekl, že nechal v kruhu karabinu což je docela problém páč slanění je na druhou stranu. Jen co sjedem dolů obouvám zpět lezečky a vydávám se sólo pro karabinu. U kruhu jsem hned a dóle skoro rychleji kousek poslezu a pak skáču. No a pak jsem už jen odvezl kluky dom, dovezl sebe a ještě ted mám radostný usměv na tváři páč já Zbiroh miluju a hlavně takovýhle akce, je to supr. Už aby bylo jaro a já tam mohl tlouct jeden kruh za druhým!!!